Cookies

Cookies používáme k přizpůsobení obsahu webových stránek a k analýze provozu. Více informací naleznete zde: Chráníme vaše osobní údaje

Jižní Morava je rájem minipivovarů. V kraji je jich už téměř šedesát

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, traduje se v Česku už po staletí. Češi jsou národem pivařů, a i když v posledním roce klesla spotřeba piva na „pouhých“ 138 litrů na hlavu za rok, pivní scéna zaznamenává už několik let zajímavý trend – obrovský boom minipivovarů. Na území republiky jich je už víc než 400. Roste také obliba ležáků – tedy jedenáctky a dvanáctky, stejně jako export piva a jeho pití doma místo v hostincích. Co je ale mnohem zajímavější, téměř 60 minipivovarů můžete najít právě na jižní Moravě, ačkoli ještě před pěti lety jich regionu bylo pouhých 19, a region posázený vinohrady byl až doteď považovaný spíše za ráj pro vinařské turisty. Není se ale čemu divit: právě pivovarnictví má totiž jako řemeslo na jihu Moravy „zlaté dno“. A dlouhou tradici, která sahá hluboko do minulosti… 

Historie vaření piva je stará téměř jako lidstvo samo. Pivo se vařilo už ve starém Egyptě či Mezopotámii. I na našem území má tento kvašený mírně alkoholický nápoj dávnou tradici, stejně jako pěstování chmele. První zmínky o pivu jsou už ze 4. století př. n. l. K jeho výrobě stačí totiž pouze obilný slad, voda, chmel a kvasnice. Od primitivní přípravy v domácnostech přešlo vaření piva později na šlechtické velkostatky či do měšťanských pivovarů. A oblíbený pěnivý mok vařili už ve středověku dokonce i mniši - stejně jako třeba v Rajhradském klášteře a jeho podzemním magickém labyrintu vyráběli už v 17. století skvělé víno. Nejstarší klášterní pivovar vznikl už v 10. století na Pražském hradě. V době častých postů bylo pivo v klášterech uznáno dokonce jako postní nápoj. Ve středověku se dokonce nabízelo i dětem – bylo totiž často považování za „čistější“ nápoj než voda. 


Právo várečné? Pouze pro měšťany z královských měst

Aby si panovník zajistil loajalitu nově zakládaných královských měst, uděloval měšťanům tzv. právo várečné, tedy právo vařit pivo. To ale mohli jen ti, kteří ve městě vlastnili dům. Pivo se nejdříve vařilo doma nebo v právovárečných a nákladnických domech a společné pivovary začaly zakládat také obce. Jeden z nejstarších vznikl už v roce 1228 v jihomoravském Hodoníně, kam si od roku 1994 po obnovení pivovarnické tradice můžete nechat natočit proslulého „Šviháka“ v místním Minipivovaru u Kunce. Ve 14. století bylo pivovarství součástí řemeslné výroby. Díky Svatováclavské smlouvě, která od 16. století udělovala právo vařit pivo šlechtě, zaznamenalo pivovarství velký rozvoj. Další rozmach přišel s vynálezem parního stroje, kdy pivovarnictví přešlo z řemeslné výroby na výrobu průmyslovou. Před první světovou válkou u nás fungovalo okolo 700 pivovarů, koncem 20. let pak 456, z toho 72 na Moravě a ve Slezsku. Po 2. světové válce jich zbyla pouhá třetina.



Pivovary byly kdysi v každém panství

Možná denně projíždíte kolem opuštěných budov, a přitom ani nevíte, že za polorozpadlou bránou byl kdysi pivovar se sládkem a dubovými sudy plnými pěnivého chmelového nápoje. Pivovary byly kdysi v každém menším panství klidně i deset kilometrů od sebe, někde dokonce i dva. Doteď jsou v mnoha vesnicích na jihu Moravy opuštěné zchátralé budovy, o kterých nejspíš ani většina místních lidí vůbec netuší, že právě v nich byl ještě před sto či sto padesáti lety prosperující pivovar. Třeba jako v Kuřimi, kde dnes v bývalém pivovarském areálu najdete archiv města Brna. Mnohde se ale výroba do původních míst vrací – například do Slavkova u Brna. Obliba tohoto nápoje má totiž v regionu svou tradici. Pivo navíc skvěle uhasí žízeň, ale je i zásobárnou vitamínů, minerálů a stopových prvků. A zvláště to z minipivovarů. Po hodině v posilovně, pobytu v sauně nebo lázeňské proceduře dokáže podle odborníků jeden půllitr doplnit organismu vše, co v dané chvíli potřebuje. Neobsahuje cholesterol a díky vysokému obsahu antioxidantů si orosený půllitr může občas dopřát i ten, kdo je zrovna na dietě.




Zlaté časy pivovarnictví na jihu Moravy? Ochutnejte speciály z minipivovarů!

Nabídku průmyslových pivovarů doplňuje v posledních letech na jihu Moravy téměř šedesát minipivovarů. Začaly vznikat zhruba od roku 2010. Jedním z prvních vůbec byl Pivovar Mamut v Mikulově, Slavkovský pivovar či Sentické medové pivo Kvasar, který už v roce 2011 získal titul „Regionální potravina Jihomoravského kraje“ a „Zlatá Chuť jižní Moravy". Tzv. craft pivovary – tedy řemeslné, z nich velká část je rodinná, si nacházejí stále více příznivců, i když jsou jejich piva dražší než průmyslová. Nejen tradiční způsob vaření piva, poctivá kvalita a plná chuť, ale i netradiční pivní speciály v malých edicích dnes přitahují do malých pivovarů stále více lidí. Nabídka piv z minipivovarů na jihu Moravy je široká. Ochutnat je dnes můžete nejen přímo v některém ze zhruba šedesátky provozů. Zákazníci je najdou ve stáncích na pivních slavnostech po celém regionu, ve specializovaných pivních barech, pivotékách a restauracích. Klasické pivnice a hospody si piva z domácích minipivovarů berou často na „soutoč“ s některým pivem z průmyslového velkoprovozu.





Pivo našich otců – příběh Minipivovaru Kunc

Chcete kromě světlého nefiltrovaného ležáku – jedenáctistupňového piva Švihák, kvašeného kulturou spodních pivovarských kvasnic - poznat také jeden zajímavý příběh? Potom vyrazte ke Kuncovi do Hodonína. Pivo se tam vařilo už v době, kdy byl ještě nevelkou trhovou vsí. První dochovanou písemnou zmínku o místním pivu nacházíme už v opisu zakládací listiny města z roku 1228.
Hodonínský panský pivovar stával po staletí mezi bočními rameny řeky Moravy v místech mezi bývalým vodním hradem a zámečkem. Až do konce 17. století prosperoval, s koupí hodonínského panství císařovnou Marií Terezií a jejím manželem Františkem I. Lotrinským přešel ale pivovar do soukromého majetku Habsburků.

Později ho odkoupili zkušení vídeňští pivovarníci, kteří vybavili pivovar špičkovým varným zařízením z vyhlášené pražské Ringhofferovy strojírny. Denní kapacita pivovaru byla 300 hektolitrů denně. Většinu tvořilo „Hodonské pivo výčepní“, které díky novému zařízení předstihovalo svou kvalitou všechny nejbližší pivovary. Specialitou byl „Hodonský granát“. Pivovar ukončil svoji činnost v předvečer 1. Světové války. A sedmdesátiletou mezeru zaplnil až v roce 1994 minipivovar Kunc na hlavní hodonínské třídě. Díky němu se do města vrátila pivovarnická tradice a místní pivo opět patří k vyhledávaným atrakcím Hodonína. Kromě světlého nefiltrovaného ležáku tady vaří i tmavé nefiltrované pivo speciál (13°) a připravují také piva ochucená, např. s přírodním zázvorem, skořicí, kávou či medem. Zdejší pivo ale můžete ochutnat pouze v pivovarské restauraci „U Šviháka“. Snad i proto je tam tak plno, že si na večer objednejte stůl raději několik dní dopředu.


Za historií piva vyrazte do muzeí či na pivní stezku

Koho zajímá historie pivovarnictví, může se za ní vypravit třeba do Expozice pivovarnictví ve Znojmě, kterou najdete v areálu bývalého pivovaru Hostan v ulici Hradní. Dominantou je původní technologické zařízení varny z roku 1930, vyrobené ve Škodových závodech v Plzni. Zařízení se skládá z vystírací kádě, rmutového a mladinového kotle, scezovací kádě a scezovacího korýtka. Návštěvníky expozice čeká také zajímavý zážitek. Do scezovací kádě mohou totiž vstoupit a prohlédnout si ji zevnitř. Znojemský městský pivovar byl vystavěný v roce 1720 a přes 100 let jej spravovalo město. V poničeném stavu ho v roce 1861 od města odkoupil sládek Tomáš Maural a pivovar se ocitl opět na vzestupu. V dobách své největší slávy se odtud pivo rozváželo do vesnic a měst v okolí Znojma, ale i do sousedního Rakouska. Návštěvníci expozice se také dozvědí, že pivo se ve Znojmě vařilo již od roku 1278. Vůbec první muzeum pivovarnictví se ale nachází na jižní Moravě v Černé Hoře, kde najdete stálou expozici vývoje výroby piva od historie po současnost.

Historické prostory v Černé Hoře nabízí nově prohlídku zcela ojedinělých sklepení v České republice, ve kterých bylo vybudováno Muzeum pivovarnictví. Stálou expozici vývoje výroby piva od historie po současnost můžete navštívit denně po celý rok. Na tematickou pivní cyklostezku mohou zase vyrazit milovníci pohybu na čerstvém vzduchu. Vede od distribučního centra pivovaru Černá Hora a vlakového nádraží v Řečkovicích přes Mokrou Horu, Jehnice, Lelekovice, Babí lom, Vranov u Brna, Šebrov a vrchy Jedle a Bukovice. Trasa nese jméno oblíbeného básníka Petra Bezruče, který kdysi jezdil a chodil podobnou cestou na pivo z Řečkovic do Černé Hory. Trasa je ukončena strmým sjezdem po asfaltové cestě lesy a zahrádkami s podjezdem hlavní silnice přímo do centra Černé Hory. V obci mohou zájemci zavítat na prohlídku pivovaru. Celá trasa měří 26,8 km. Po celé léto můžete navíc celou škálu piv z minipivovarů ochutnat také na nejrůznějších pivních slavnostech, třeba na Znojemských pivních slavnostech, Mikulovském pivobraní či Břeclavských pivních slavnostech.


Kde na jižní Moravě ochutnat pivo z minipivovaru?