Cookies

Cookies používáme k přizpůsobení obsahu webových stránek a k analýze provozu. Více informací naleznete zde: Chráníme vaše osobní údaje

„Jižní Morava? Tisíce kilometrů překrásných turistických tras. Ideální terén pro rodiny i seniory“

Stačí pořádné boty, větrovka a pohodlný batoh na záda a můžete vyrazit do krásné přírody, tvrdí ti, kteří také propadli fenoménu zvanému pěší turistika. Není snad Čech, který by alespoň občas nenazul pohorky, nenabalil do batohu termosku a namazaný chleba s paštikou a nevydal se po některé z tisíců kilometrů značených tras za dech beroucím výhledem z některé z tuzemských rozhleden. Nebo neměl touhu prozkoumat roztodivné přírodní útvary v lesích po celém Česku a Moravě a nevyšlápl si aspoň občas na nějaký ten kopec, aby mohl obdivovat údolí či meandry řeky pod ním. Co Čech, to turista, říká se. A tohle rčení stoprocentně platí už od Prvorepublikových dob. Na jihu Moravy, kterou má většina z nás zafixovanou spíše „jen“ jako úrodný kraj plný vinic a sklípků, to prý platí dvojnásob. Nejen díky obří členské základně, která je s 3400 členy jednou z největších v České republice vůbec. „Jižní Morava je totiž pro pěší turistiku přímo ideální. Nabízí přes 3 tisíce km značených turistických cest pro všechny věkové kategorie. Tím, že je náš region a terén spíše rovinatý, zvládne většinu bez problémů malé dítě na odrážedle, maminka s kočárkem, vozíčkář, senioři i rodiny s dětmi. Neznamená to ale, že by tady nebyly i trasy pro náročné, kteří milují stoupání a převýšení - třeba v okolí Moravského krasu.

Jižní Morava je pro turistiku skutečně úchvatný region plný lákadel,“ je přesvědčený jihomoravský krajský metodik Klubu českých turistů Jiří Michenka. Kdyby měl prý vyjmenovat nejkrásnější turistické trasy v kraji, byl by tady týden. „Překrásné scenérie a TOP trasy nabízí pěším turistům třeba Pálava a Lednicko- valtický areál, kde je většina značených cest kolem 10 – 15 ti kilometrů. Stejně tak vás uchvátí okolí Moravského krasu, ale i zapadlé vesničky kolem Tišnova na Brněnsku,“ vyjmenovává, co by si žádný turista neměl nechat rozhodně ujít. Pěší chůze nabízí podle něho kromě efektu poznávání přírodních krás kraje ale ještě i další bonusy. „Je totiž tím nejlepším a nejpřirozenějším pohybem vůbec, který prospívá fyzickému zdraví i psychické pohodě. A co víc? Na své si při něm přijdou také vyznavači klidu a romantiky,“ říká. Na otázku, kde to má na jihu Moravy nejraději, odpovídá, že u nás je krásně úplně všude. A to má v nohách už desetitisíce našlapaných kilometrů a kraj prosmýčený s mapou a buzolou křížem krážem. „Rád chodívám třeba do blízkých Bílých Karpat, Chřibů či na Pálavu. Miluji ale i Slovenské hory, Šumavu a Krkonoše,“ vyjmenovává Michenka, který pravidelně vodí turistické a cyklistické výpravy po celé republice i zahraničí. K lásce k turistice a kempování ho jeho rodiče vedli už od tří let. Říká, že program Klubu českých turistů, který loni oslavil už 130 let a po celou dobu se stará o budování a údržbu sítě značených cest, je celoročně tak napěchovaný, že snad nepamatuje víkend, který by proležel v papučích u televize. Vyrazit si s Klubem přitom mohou i ti, kteří v něm nejsou zaregistrovaní - stačí zaplatit symbolický poplatek. Už brzy s Klubem českých turistů můžete vyrazit třeba na Jarní pochod z Veverské Bítýšky, který ročně láká na 500 lidí, začátkem října pak spolu s desetitisíci milovníků burčáku na Pochod slováckými vinohrady. Jak je možné, že se v dnešní přetechnizované době tak skvěle daří navazovat na jednu z nejkrásnějších a nejrozšířenějších prvorepublikových tradic? A jak Turisté „tahají“ dnešní puberťáky od notebooků a mobilů s batohem na zádech ven, do malebné jihomoravské přírody?

Nemá veřejnost zafixováno, že KČT je spíše organizace plná starších lidí? Daří se vám oslovovat s pěší turistikou mladé lidi a děti, když mají dnes tolik jiných lákadel?

Daří, třeba v mém odboru byl věkový průměr 58 let a mně se podařilo přilákat další lidi zhruba od čtyřicítky do padesátky. S mládeží je opravdu trochu problém, děti více času tráví za výpočetní technikou, než aby vyrazili přes víkend do přírody na procházku.

Není to ale hlavně o tom, jaký jim nabídnete program? Na jaká zajímavá místa třeba lákáte?

Ovšem. Musíte stále vymýšlet něco atraktivního, takže se pořádají kromě tuzemska třeba i zájezdy do Dolomitů, rumunských hor, cyklistické třídenní akce v jižních Čechách, vícedenní na Horní Oravu, do Slovenského krasu či údolí Dunaje, kde se letos chystá sraz turistů zemí V4.

Mohou se výletů pořádaných KČT účastnit i nečlenové?

Samozřejmě, členem se pak stane ten, kdo vyplní přihlášku a uhradí členský příspěvek. Každý odbor to má jinak, na jižní Moravě je to pro dospělého zhruba 300 Kč, pro seniora nad 60 let a juniora do 25 let do 200 Kč a máme i zvýhodněné rodinné příspěvky. Členové KČT mají nárok na 25 % slevu na dopravu na akcích, kde vypravujeme vlastní autobus a na zlevněný odběr časopisu Turista. Takže členský příspěvek se jim během chviličky vrátí.

Na kolik vyjde čtyřčlennou rodinu výlet s KČT?
Platí se jen doprava, žádné průvodcovské služby. Takže do tisícovky se vejdou. A ještě jim cestou objednáme oběd v hospodě. Zkrátka full service.

Jak si jih Moravy stojí s ostatními kraji podle náročnosti turistických tras?

Lidi si myslí, že když jsou tady kopce s „nižší nominální hodnotou“, tak je to nenáročné, ale záleží na převýšení na daném úseku, čili výškové členitosti. I tady se najdou náročnější túry, ale jinak je terén vhodný pro rodiny s dětmi s nulovým převýšením. Třeba na Českomoravské vrchovině či v Moravském krasu se dá ale naskládat náročnější okruh celý den. Každý si zde přijde na své.

Jak se mohou případní zájemci přihlásit o členství v klubu?

Přihlášku lez stáhnout z webových stránek odborů, případně se zkontaktovat s nejbližším vašemu bydlišti a zastavit se osobně. Po vyplnění a úhradě členského příspěvku vystavíme členský průkaz a můžete vyrazit.

Kde se může veřejnost dozvědět, co právě plánujete za zajímavý výšlap?

Naše akce propagujeme na webu, facebooku, využíváme plakátovací plochy ve městech, pravidelně se prezentujeme v médiích apod. Vydáváme také oblastní kalendář turistických akcí na celý rok.

Kolik jich zhruba ročně pořádáte?

Pro klub asi 100, dále 5 akcí pro širokou veřejnost. Patří tam např. oblíbený Zimní výstup na Javořinu, další akcí je První jarní výšlap, kde se sejde vždy aspoň 500 lidí. Letos bude 24. března 64. ročník ve Veverské Bítýšce. Půjdeme na Šmelcovnu údolím Bílého potoka, což je krásná procházka. V dubnu pochod okolo Vyškova k výročí osvobození, 1. května pak Prvomájový pochod kolem Pálavy, dál bych v září pozval na mezinárodní pochod „Jede Kudrna okolo Brna“ a jedna z nejvýznamnějších a největších akcí na JM je 5. října, a to 43. ročník Pochodu Slováckými vinohrady. Registrovaných účastníků bývá 2 tisíce, dohromady aspoň 10 tisíc. Startovné je jen 30 Kč, letos účastníci dostanou i skleničku na burčák. Podobná akce je 18. října v Hustopečích – pochod Maryša, naprosto perfektní. Další super akce je Tišnovská padesátka v říjnu, první sobotu v lednu 2020 i 45. Zimní výšlap na Velkou Javořinu. Letos se půjde také Znojmo – rakouský Retz.

Kam byste doporučil pěší výlet turistům na jihu Moravy? Kde jsou nejkrásnější turistické trasy v kraji?

Jižní Morava není jen krajem vinných stezek a není tu rovina, jak si každý myslí. Skutečně překrásné scenérie se nabízí při přechodu vápencové Pálavy, což je krásná vyvýšenina nad Novomlýnskými nádržemi, s nejvyšší horou Děvín. Krásná procházka je z Dolních Věstonic do Mikulova, což je 13km, cestou můžeme navštívit soutěsku, jeskyni Turold s kolonií netopýrů, Sirotčí hrádek, Svatý kopeček. Pěkný je Ždánický les – lesnatá oblast na Hodonínsku, kam si můžete vyrazit na Bunč. Nejhezčí okruhy jsou tady na Lučině, resp. doporučil bych prastaré Vojšické lúky, krásně kosené. V květnu, když na hraniční kopec Kobyla pořádáme túry, nádherně rozkvétají orchideje. Trasa je 15 km, občerstvit se dá třeba na Mlýnkách. Západní část Bílých Karpat je vůbec jedno z nejhezčích pohoří díky těm bílým bukům, které tam jsou. Je zde i dřevěná rozhledna, odkud jsou překrásné rozhledy na Kopaničářský kraj. Obce, osady na Horňácku jsou také jedním z východišť Velkou Javořinu. Značené cesty jsou i přes Bzenecký bor, kde je Národní přírodní rezervace Váté písky, dá se projít Moravská Sahara, kolem meandru řeky Moravy navštívit Osypané břehy, kde není regulovaný tok řeky a je tam unikátní flora i fauna. Podchřibí – rázovitý kraj, nad Vřesovicemi hora Bradlo, Kliementek a Cimburk, to už je na pomezí krajů, ale je to moc krásná vycházka. Nebo z rekreačního střediska Kameňák nahoru na Zavadilku.

A na Břeclavsku skvost – Lednicko-valtický areál jako největší komponovaná krajina v Evropě…

To je vůbec nejatraktivnější místo kraje, řekl bych. Je specifický salety Lichtenštejnských staveb, některé najdete v lese mezi Valticemi, Břeclaví a Lednicí v Kančí oboře. Turisticky značená trasa vede z Břeclavi na Janohrad a přes lednický park kolem Maurské vodárny k Minaretu. Z Valtic pak přes Randezvous, poblíž je kaple Svatý Hubert, Tři Grácie, Apollonův chrám, Rybniční zámeček. Trasy jsou zcela po rovině okolo 10 km, vhodné pro kohokoli. Zvládne to maminka s kočárkem i vozíčkář. Tam je hustá síť značených cest, auto můžete nechat u Apollonova chrámu a dá se obejít Prostřední rybník kolem Rybničního zámečku, trasa je 6 km.

Na Blanensku už je i nějaké převýšení, třeba v okolí Moravského krasu...

Ano, zatímco Vyškovsko má značených tras jen sporadicky, Brno – venkov a Blanensko se naopak vyznačuje nejhustší sítí v kraji. Pěkná stoupání najdete nahoru od řeky Svitavy nebo od Punkvy, ale i na Tišnovsku jsme šli na dvě rozhledny a něco se také nastoupalo. Ale, samozřejmě, není to tak ostré jako v Tatrách. Převýšení se počítá na metry, takže v jednom místě jste na rozcestníku na 400 m. n. m. a za 2 km už v 650 m. n. m. Když se vydáte nahoru nad Kunštát, můžete po trase k jeskyni Ruda a na Rudické propadání u Moravského Krasu. Úžasný turistický cíl jsou Sloupsko- Šošůvské jeskyně, Macocha, Punkva, i trasa kolem Jedovnice je krásná. Všude je to značené. Vesnice na Vyškovsku jsou z tohoto hlediska nepolíbené, tam jsou turistické trasy vedené velmi zřídka.

Nedávno se otevřela rozhledna na Chocholíku na Vyškovsku, to by mohl být také pěkný turistický cíl na jaro?

Ano, rozhleden je na jižní Moravě jako hub po dešti, odhaduji to tak na stovku. Krásné jsou i technické památky, na Znojemsku určitě nevynechejte vodní mlýn ve Slupi. Pod Vyškovem směrem na jih jsou tzv. Litenčické vrchy, to je málo navštěvovaná oblast, ale s typickými, už téměř hanáckými vesnicemi jako Pačlavice, Morkovice, Slížany atd. Náročnější terén je pak Drahanská vrchovina, kam se dá vypravit z Rousínova. Fascinující rozhled je třeba z Babího lomu na Blanensku, kam se chodí 1. ledna s KČT tradičně Novoroční výstup. Spousta rozhleden je na Podluží, teď je třeba nová krásná rozhledna v Kobylí přímo mezi vinohrady, v Ivančicích je rozhledna Alfonse Muchy.

A na Znojemsku asi turisty potěší, že Národní park Podyjí zvažuje rozšířit plochy, kam budou moci turisté volně bez omezení vstoupit…

Přesně tak, jde o jeden z posledních a nejmenších národních parků, který je z 90% je v ČR, zbytek je v Rakousku. Zajímavostí je Hardegg, vycházíme tam vždy z Horního Břečkova nad Čížov a Hardeggskou vyhlídku, chodíme to do Vranova nad Dyjí. Další pěkný výhled je dlouplášťový hrad Nový Hrádek u Lukova, který kdysi spravoval KČT. Nyní je tam vrcholová vyhlídka s výhledem až do Rakouska, opravdu doporučuji. To je trasa dlouhá cca 25 km, trvá den, ale klidně to dáte i s dětmi. Kousek odtud u rakouské hranice je také muzeum prvorepublikového opevnění. Na Brněnsku je zajímavé okolí Tišnova a Veverské Bítýšky, Ivančicko a hlavně Dolní Kounice. Člověk ani neví, že se tady na malé ploše nachází nejvíc památek v ČR – Rosa Coeli, Porta Coeli, zámek, židovská synagoga, dále Tišnov Předklášteří – to jsou všechno úchvatné románské stavby. Pak také Rajhrad, kde je klášter a archiv a určitě nevynechejte na turistické trase ani Židlochovice s akátovou rozhlednou.

Jak se stát „turistou snadno a rychle“? Co je k tomu potřeba?

Základem je pevná nepromokavá obuv a pak nějaké dobré funkční oblečení, kterého je v poslední době na trhu dostatek, lépe více tenčích vrstev a nějaká větrovka. A, samozřejmě, do batohu rezervní oblečení, může se prudce změnit počasí, začít pršet, výrazně se oteplit. Vybavení není náročné, může se začínat i skromněji.

Boty raději nízké nebo kotníkové?

Podle terénu, do kopečků vždycky raději se zpevněným kotníkem, ideálně vibramová podrážka se speciálním vzorkem i materiálem. Turistické hůlky se také hodí vždy, tím se chůzi krásně dopomáhá. Mohou být i hole nordic walkingové.

Existují v dnešní době i nějaké sofistikovanější pomůcky pro turisty? Dnes už asi nejsou k mání jen klasické papírové turistické mapy, že?

Klasické tištěné mapy se dají koupit kolem stokoruny, ale pomalu je nahrazují moderní aplikace v mobilu, například Mapy.cz, což je základní turistická mapa. Kromě toho se dá používat aplikace Předpověď počasí. A nově se začínají objevovat už i 3D plastické mapy, kdy je 3D pohled součástí letecké mapy. Do klasických map tak přibývá lepší výšková orientace, která se doteď spoléhala na vrstevnice. Novinku jde vyzkoušet na jakékoli turistické mapě, stačí si v běžném režimu zapnout 3D pohled. Snáze si tak představíte, jak vysoký kopec máte před sebou a jak náročný terén vás čeká.

Co má dělat třeba starší člověk, který podobné aplikace nepoužívá a neumí si ani zorientovat mapu?

Nejjednodušší je řídit se základním turistickým značením, tedy rozcestníky, kde je zalomení trasy, délka v kilometrech a jednoduše sleduji barevné šipky na stromech. Stále platí hierarchie: červená (hlavní trasa), modrá (kraj), zelená (okres), žlutá (spojka, tedy nejkratší spojovací úsek).

Roste počet vyznavačů turistiky?

Mírně se navyšuje, tendence je navíc dobrá v tom, že už nejsme spolek seniorů, ale staráme se zejména o přísun mladších ročníků.
Kolik ujde průměrný turista v klubu za rok kilometrů?
Tak 1000?

KČT vlastní stále několik turistických chat, kde nabízí svým členům při výletování i levné ubytování. Je něco takového i na JM?

Bohužel, už ne. Ale doporučil bych třeba turistickou Holubyho chatu, která je už sice na Slovensku, ale poslouží při přechodu na Velkou Javořinu. Ta má určitě své nezaměnitelné kouzlo…

Jste současně i krajský metodik a lektor pěší turistiky. Daří se školit i ty nové?

Mám přímo na starosti školení nových vedoucích a cvičitelů turistiky, které provádíme jednou za 2 roky. Loni v listopadu jsem v Radíkově u Olomouce vyškolil 21 nových kvalifikovaných metodických pracovníků KČT.

Do kolika let je možné turistiku provozovat?

Prakticky do osmdesátky, znám ale i starší turisty. Někteří vrcholoví či výkonnostní sportovci se po ukončení kariéry věnují právě turistice, aby se udrželi v kondici. Třeba Milan Pernica, náš „šéf“ značkařů, má 90 a pořád mu to chodí.

V čem je turistika už víc než století tak lákavá a inspirativní? Jak to, že stále platí: Co Čech, to turista?

Turistika je činnost, která v sobě zahrnuje dvě složky – sportovní a poznávací. Člověk se tak pohybem v přírodě nejen udržuje v kondici, ale stále poznává nová místa, památky a zajímavosti. Seznamuje se s geografií a historií Čech i zahraničí, a tak na sobě prakticky stále pracuje. To vše, samozřejmě, navíc ještě i ve výborném kolektivu.

Čím je jižní Morava krásná pro Vás osobně?

Ta krajina je tady skutečně úžasná a je v ní skutečně vše. Památné stromy, kopce, nádherné lesy, studánky, prameny, vinice, rozhledny. A k tomu všude plno vinných sklípků a útulných hospůdek. Když třeba člověk vyleze na kopec Žerotín, sedne si na ten hřebínek a pozoruje, jak zapadá slunce, nebo když si sedne na Vojšických lúkách a vidí ty červánky, jak jsou k Pálavě, říká si, že má fakt štěstí, že se narodil právě tady. Já možná tak nevypadám, ale jsem romantik… (smích).

HISTORIE Klubu českých turistů (KČT)
KČT byl jako první celostátní organizace zaměřená na turistiku založen v roce 1888 v Praze. Prvním předsedou byl známý cestovatel Vojtěch Náprstek. Základní úlohou bylo budování sítě značených cest a jednoduchých možností ubytování pro širokou veřejnost. Před 2. světovou válkou měl klub více jak 100 tisíc členů, vlastnil 895 nocleháren, 145 chat či útulen s kapacitou přes 5 500 lůžek, vyznačil přes 40 000 km turistických chodníků a provozoval také množství loděnic, rozhleden, ale třeba i jeskyně a hrady. V roce 1948 nastává pro turisty kritických 40 let, činnost byla plně obnovena až po roce 1989. V současnosti má klub 40 000 členů a 14 oblastí, ta Jihomoravská čítá 3 400 členů.