Zlatá sobota – praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích

Žarošice, proslulé poutní místo na Slovácku na okraji Ždánického lesa. Na mariánské pouti se tu každoročně fyzicky i emočně potká obrovské množství poutníků z Moravy, Slovenska i Rakouska. Kdo do Žarošic putuje, potěší své srdéčko, tvrdí starobylá poutní píseň. Tohle byste měli zažít také.

více informací do oblíbených


Pouť, na kterou nezapomenete

Termín pouti je pevně daný, koná se každý rok druhou sobotu v září (v den narození Panny Marie).

Od roku 2021 najdete na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR žarošickou mariánskou pouť. Zlatá sobota je tu hlavní poutí v rámci církevního roku. Překrásná tradice a silný genius loci je i pro návštěvníka–ateistu velký zážitek. Vícedenní program je fenomén i ve srovnání s proslulými poutěmi třeba ve Křtinách či Velehradu.

Podnětem pro rozvoj mariánských poutí obecně bylo vítězství nad Turky v bitvě u Lepanta 1571. Lidé před válečnými hrůzami utíkali k Panně Marii coby ochránkyni před nepřáteli. (V centru kultu stojí milostná socha nebo obraz.) Další rozkvět přineslo baroko. Zato komunistická totalita znamenala útlum. Ale rozhodně ne konec! Po roce 1989 tradice opět jen kvete. Význam Žarošic coby poutního místa podtrhl roku 1995 papež Jan Pavel II., když na Svatém Kopečku u Olomouce žarošickou mariánskou sochu korunoval. 

A proč vlastně „milostná“ socha? Nejde o žádné košilaté záležitosti. Zkrátka se jí připisují zázračné účinky. Poutní místo Žarošice se váže k soše Panny Marie, kterou kostelu darovala královna Eliška Rejčka. Je dřevěná, vysoká 142 centimetrů, stará 700 let. Pro starobylost poutního místa se jí říká Stará Matka Boží. 

K místu se váže nejedna legenda

Po zákazu poutí a rušení kostelů na příkaz císaře Josefa II. roku 1785 skončil i kostel v Silniční. Věřící prý vpadli do kostela, uctívanou sochu uložili něžně na nosítka, zapálili svíce a ve večerním slavnostním průvodu se zpěvem na rtech ji přenesli do Žarošic. A právě na památku této události se dodnes koná večerní světelný průvod se sochami Panny Marie.  

Jak to probíhá?

Zhruba v dnešní podobě probíhá pouť od zmíněného roku 1785. Krojovaná procesí procházejí obcí s nosítky s honosně zdobenými mariánskými plastikami ke kostelu sv. Anny, následují obřady. Družičky i chlapci pozdravují Matku Boží a odevzdáváním věnečků symbolicky ukazují, že jí nesou svá srdce. Program zahrnuje ceremoniál poklony Panně Marii i žehnání pramene ve Zdravé vodě. Vrcholem je večerní liturgie před kostelem, následuje průvod s nosítky s osvětlenými mariánskými sochami, kdy jednotlivá procesí procházejí za zpěvu mariánských písní. Slavnost trvá i přes celou noc!

Z generace na generaci a ještě dál

Obyvatelé Žarošic po desetiletí poskytují poutníkům své domy jako útočiště pro odpočinek a oblékání do krojů. Procesí z některých obcí se opakovaně vrací ke stejným rodinám už po generace. Výzdoby poutního kostela se tradičně zhostí domácí farníci ruku v ruce s těmi z celého regionu. Mnoho staletí trvající poutní tradice nebyla nikdy přerušená a v dnešní barokní podobě funguje už dvě a půl století. Předává se z generace na generaci a udržela si unikátní starobylou podobu. Nemáte chuť zažít to také? Pak máte výlet na září jasný.


Nášup blogových článků


Novoroční tóny aneb kam v lednu na jižní Moravě

Jestli někdy jižní Morava odpočívá, tak je to v lednu. Mnoho atrakcí, zámků a dokonce i hotelů po novém roce nabírá čerstvé síly. To ale rozhodně neznamená, že v lednu nemáme návštěvníkům co nabídnout! Inspiraci pro start roku 2024 najdete níže.

5 minut čtení

Ochotnické divadlo v Jihomoravském kraji

Být či nebýt, to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? Ptá se Hamlet, kralevic dánský. A my se ptáme – co takhle zajít na ochotnické divadlo?!

5 minut čtení

Hroznová koza

Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?

5 minut čtení