Cookies

Cookies používáme k přizpůsobení obsahu webových stránek a k analýze provozu. Více informací naleznete zde: We protect your personal information

Village Kunice Kunice, 679 71 Lysice

Description

This text was translated using Google Translate.

Obec Kunice se rozkládá na horním konci údolí, sevřeného mezi zalesněné kopce Záhoří a Nivy. Po její horní hraně probíhá silnice Drnovice - Lhota u Lysic, pod kterou v husté zeleni zahrad leží naše obec. Katastr obce sousedí s obcemi Drnovice, Zbraslavec, Touboř, Hluboké u Kunštátu, Bedřichov a Lhota u Lysic. Obec leží na začátku Českomoravské vrchoviny v krásném kopcovitém terénu s dalekými výhledy. Při pěkném počasí je ve směru jižním vidět Pálavá směrem k východu "černohorské lesy", za nimi část Blanska, dále Drahanská vysočina s Boskovicemi jako na dlani a na severu i Jeseníky. Poblíž, v lesním komplexu mezi Bedřichovem a Černovicemi, je rozvodí řek Svitavy a Svratky. Ne západním okraji obce je bod, kde se stýkají hranice tří přírodních parků - Halasovo Kunštátsko, Svratecká hornatina a Lysicko. Intravilán obce leží v nadmořských výškách od 516 do 552 m n.m., nejvyšší bod je v lesním komplexu Štědrunka 658 m n.m. a nejnižší v údolí potoka Umoří 430 m n.m. Celková výměra katastru je 372,42 ha, z nichž je 178,05 ha zemědělské půdy, z r je přes 60 ha pastvin, 167,25 ha lesů, zastavěná plocha je 2,42 ha a tzv. ostatní plochy 24,71 ha. Krajinná zeleň je zastoupena jen místy doprovody kolem silnic a cest, sady a remízky. Zcela chybí na velkých plochách orných půd, kde byla při prováděné HTUP v sedmdesátých letech vytrhána. Riziko vodní eroze se snížilo převedením části orné půdy na pastviny a pěstováním erozně méně nebezpečných rostlin. Půdní krytí představují hnědé kamenité půdy, převážně kyselé. Lesní půdy jsou nepříznivě ovlivněny, zejména pěstováním smrkových monokultur a používáním těžké mechanizace. Katastr obce leží v mírně teplé klimatické oblasti, která je charakterizovaná krátkým, mírným až mírně chladným, mírně suchým létem, přechodná období -jaro a podzim - jsou normální až dlouhá a mírná. Zima je normálně dlouhá mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. V některých letech dochází proti tomuto normálu k značným odchylkám. Obnovení samostatnosti obce ________________________________________ Po roce 1989 došlo k obnovení samostatnosti obce. Ve volbách v roce 1990 bylo zvoleno sedmičlenné Obecní zastupitelstvo. Byli zvoleni: Jašková Jiřina, Kříž Karel, Pecek Václav, Šafář Josef, Šiler Jaroslav, Tesař František, Žáček Alois. Náhradníci: Mágrová Ludmila, Opluštilová Eva, Blaha Ladislav a Mrázek Josef ml. Na ustavujícím zasedání byl starostou obce zvolen František Tesař a jeho zástupcem pan Karel Kříž. Nové Obecní zastupitelstvo zahájilo svoji činnost úklidy meze pod kravínem a příkopy kolem silnice, zarostlé plevelnými stromy a keři. Postupně se zajišťuje sázení nových ovocných stromů kolem silnice a na Příhoně. Podle zákona o odpadech se nesmí odpadky ukládat na místní divoké skládky, a tak byl zajištěn odvoz odpadu Technickými službami Boskovice. Divoké skládky v úvozu cesty V Kroužku a na začátku Žleba byly uklizeny a zrekultivovány. Obci byly vráceny lesy, které v padesátých letech přešly do užívání Státních lesů. Byly v dosti špatném stavu, a tak bylo nutno zajistit vykácení souší a kůrovcových stromů a dosázení proluk. Začalo se zalesněním části Žleba, který je jinak obtížně využitelný. Práce zajišťoval pan Josef Krejčí a obec vstoupila do Lesního družstva Kunštát. Toto špatně hospodařilo, nyní je v likvidaci a obec asi pozbude kolem 50.000,- Kč. Přesto jsou lesy významným podílem majetku obce i zdrojem peněz, které byly využity na plynofikaci a další akce v obci. Těžební práce zadáváme odborným firmám, které zajistí i odvozy vytěženého dřeva. Pěstební a udržovací práce se snažíme zajišťovat sami. Na ulehčení práce byla pořízena obecní motorová pila a křovinořez. Problémy se zásobováním vodou byly řešeny hledáním a podchycením dalších pramenů a dokončením výměny zbytku ocelového potrubí za plastové od Melíkova Pole k prameništi a zčásti v obci. Bylo provedeno zokruhování rozvodů vody v obci a rozšíření sítě k nové výstavbě a pořízeny nové hydranty. Uvažovalo se o znovuobnovení provozu naší školy, která byla v sedmdesátých letech při dostatku dětí uzavřena. Po zhodnocení počtu dětí v naší obci i ve Lhotě bylo zjištěno, že počet žáků v 1. až 4. postupném ročníku by nedosahoval počtu, který byl podmínkou pro znovuobnovení provozu školy. Problémem je dopravní obslužnost - pro nedostatek cestujících se postupně ruší zavedené spoje a obec musí na ztrátově spoje přispívat. Dalším problémem bylo otáčení autobusu na křižovatce u zastávky couváním, které je nepřípustné. Při řadě jednání se nám nepodařilo zajistit projíždění autobusu přes Dmovice, a tak s přispěním Okresního úřadu jsme zajistili vybudování autobusové točny v prostoru před kravínem. JZD se transformovalo na ZD vlastníků, byly vypočítány majetkové podíly jednotlivých členů a majitelů půdy, které družstvo obhospodařovalo. Zatím nebyly vyplaceny. Kdo chtěl a požádal o vrácení všech nebo části pozemků, byl vcelku uspokojen. Toho využili Adámkovi, Bartoníkovi, Hlaváčkovi, František a Josef Holasovi, Jaškovi, Mrázkovi, Peckoví, Šafářovi, Tesařovi a Žáčkovi. Dále družstvo vrátilo majitelům obtížně využitelné pozemky. Byl zpracován Plán jednoduchých pozemkových úprav, řešící vytyčení vrácených pozemků a přístup k nim. Při tom se objevily problémy s pozemky v minulosti zastavěnými přístupovými a spojovacími cestami, které nebyly s majiteli majetkoprávně vyřízeny. Toto působí obci velké potíže. Pro nápravu byl zpracován Pasport místních komunikací, ve kterém jsou uvedeny důležité cesty pro napojení sousedních obcí a pro obslužnost polních a lesních pozemků a staveb. Dále Pasporty staveb nevyřízených cest, nahrazující stavební dokumentaci a kolaudační řízení. Majitelům zastavěných pozemků je nabídnuto odkoupení zastavěných částí, nebo jejich směna za jiné obecní pozemky. V jednom případě nedošlo zatím k dohodě, ale věřím, že při dobré vůli a pochopení obou stran nakonec k dohodě dojde a problém se dořeší ke spokojenosti všech. ZD se od roku 1998 přeměnilo na akciovou společnost ZEAS Lysice. Spolupráce obce s vedením a. s. je dobrá. Dalším velkým problémem je v šedesátých letech zbudovaná silnice ze Lhoty do Kunic, která dobře slouží svému účelu. Jezdí po ní autobus, vozidla ZD, lesů, zásobování, pošty i soukromníků. V roce 1992 požádalo Ministerstvo financí prostřednictvím Okú o soupis pozemků neoprávněně zastavěných státem, které je potřeba vykoupit. V soupisu jsme uvedli silnici a přístupové cesty. Bylo zajištěno vytyčení a zaměření tělesa silnice a výpočet ploch zastavěných silnicí od jednotlivých majitelů. Bohužel peníze na výkup nebyly pro jejich velký objem ze státního rozpočtu uvolněny a jednání o získání prostředků na odkup, opravu a převedení do sítě silnic, které spolu se Lhotou vedeme s Okresním úřadem a Ministerstvem dopravy a spojů, jsou zatím neúspěšná. Zimní údržba a minimální opravy, které musíme zajišťovat, představují pro obec finanční zátěž. Před plánovanou oslavou 70. let založení SDH v obci se uvažovalo se zbudováním zděného prodejního stánku s novým sociálním zařízením pro celý areál. Byla zpracována projektová dokumentace, ale pro nedořešení přístupu k areálu bylo od realizace upuštěno. Po zbouraných domech na návsi byl proveden úklid a výsadba okrasnými keři, zbudováno pískoviště a osazeno skluzavkou, opravenými houpačkami a kolotočem. Bylo dobudováno veřejné osvětlení - v obci je 27 svítidel. Pro úsporu elektřiny byly zajištěny kompaktní výbojky s nízkou spotřebou, vyšším světelným výkonem a delší životností. Byl instalován soumrakový spínač, který zajišťuje zapínání a vypínání osvětlení v potřebnou dobu v závislosti na světelných podmínkách. Časem postihují obec průtrže mračen, které působí velké škody na místních komunikacích i soukromém majetku. Z prostředků, které jsme získali na odstranění vzniklých škod, jsme zajistili opravy a zpevnění cest a zbudování překopů přes cesty, osazených kanalizačními mřížemi. Tyto dobře slouží svému účelu. Ve spolupráci s ZD bylo vyřešeno obtěžující vytékání vody z kravína. Při povodních v roce 1997 se v obci zorganizovala solidární sbírka na postižené povodněmi a její výtěžek byl zaslán na povodňové konto. Obec nabídla přechodné nouzové ubytování postiženým v místním Kulturním zařízení. V místní kapličce byla položena nová dlažba, opraveny omítky a provedeny nové nátěry. Bylo pořízeno elektrické zvonění, hrazené především z dobrovolné sbírky od občanů obce s výtěžkem 10.300,- Kč. Obec se přihlásila do Programu obnovy vesnice. Postupně byla zpracována Urbanistická studie, Místní program obnovy vesnice a je rozpracován Územní plán obce. V místním programuje zpracován plán akcí, které by měly být realizovány v jednotlivých letech. Zatím se nám podařilo zajistit dokončení Kulturního zařízení v obci. Při tom bylo realizováno podřezání dosud neizolovaných zdí, opravy střechy a klempířských prvků, obložení stropu v sále, vymalování místností, vybroušení parket, natření kvalitním lakem a vybavení novými svítidly s úspornými žárovkami. Kuchyňka byla vybavena novým nábytkem, elektrickými spotřebiči a nádobím. Na sociálním zařízení byla zapojena teplá voda a osušovače rukou. Zařízení bylo slavnostně otevřeno v prosinci 1996 a slouží k pořádání kulturních a společenských akcí, vánočních besídek, oslav Svátku matek, které bývají spojeny s veřejným zasedáním OZ obce. Pořádají se zde svatby a různé oslavy pro zájemce z řad občanů. Další akcí Programu byla Oprava budovy Obecního úřadu a úprava okolí. Bylo provedeno zateplení stropů a oken v kanceláři a knihovně, oprava štítové zdi, která hrozila zřícením, nahození zbylých stran fasády, nahození a olíčení stěn ve skladu, oprava střechy a nátěr krytiny. Místnosti byly vybaveny plynovým topením. Při úpravě okolí byla provedena výsadba okrasných keřů a pořízeni betonových nádob s víky na zimní posypový materiál. V letech 1998-1999 byla realizována oprava vozovek v obci - v r. 1998 horní a v r. 1999 dolní část obce - vysprávky a postřik emulzí. Z důvodu opožděného přísunu dotace a špatného počasí v druhé polovině roku 1998 bylo nutno provést převedení některých prací, aby vynaložené prostředky byly využity účelně. Při přidělování dotací jsou určité problémy, ale věříme, že se nakonec podaří akci zrealizovat kvalitně a včas do termínu letošních oslav. Největší akcí byla plynofikace obce. O ní se začalo uvažovat, když vláda schválila dotace na ozdravění ovzduší ve výši 6 miliard korun, ze kterých měly být subjektům, realizujícím akce k ozdravění ovzduší, poskytnuty dotace ve výši 40 %, výhodné půjčky 40 % a zbývajících 20 % mělo být z běžného rozpočtu. Při předběžných jednáních nám bylo sděleno, že máme šanci dotaci a půjčku získat, a tak jsme nechali zpracovat generel plynofikace. Postupně se k nám připojily obce Lhota u Lysic a Zbraslavec. Při projednávání generelů byly tyto schváleny, ale u Kunic a Lhoty nedoporučeny k realizaci pro ekonomickou nevýhodnost - velké náklady a malá předpokládaná spotřeba. Akci jsme nevzdali a pokoušeli se dotaci získat - přes řadu příslibů - nakonec neúspěšně. Mezitím jsme akci rozjeli - nechali zpracovat dokumentaci k Územnímu řízení a digitální geodetické zaměření. Po vydání Územního rozhodnutí jsme nechali zpracovat prováděcí dokumentaci a po vydání Stavebního povolení jsme provedli Výběrové řízení na dodavatele stavby. Z pěti oslovených firem byla vybrána První černohorská. Akci jsme zahájili s pomocí obce Lhoty u Lysic, která nám na delší přivaděč poskytla příspěvek v předpokládané výši 550.000,- Kč. V průběhu realizace se podařilo zajistit některé změny, především realizaci regulační stanice nad Zbraslavcem, která všem třem obcím snížila náklady a umožňuje současné napojení dalších obcí - Bedřichova, Kozárova a Kunčiny vsi. Stále jsme věřili, že nakonec dotaci a půjčku dostaneme a když ta nepřicházela a museli jsme realizační firmě platit, požádali jsme občany a příznivce obce a okolní obce o poskytnutí krátkodobých půjček. JMP jsme požádali o příspěvek na úhradu přivaděče mezi obcemi. Po dlouhých jednáních nám bylo nabídnuto darování rozpracované akce v rozsahu 50 % s tím, že JMP akci převezme a dokončí. OZ toto schválilo a plynovod byl zdárně dokončen, zkolaudován a od března 1998 se v obci topí plynem. Akce stála přes 1.6 mil. Kč a byla kryta z výtěžku těžby v obecních lesích, příspěvku Lhoty a dlouhodobých půjček občanů a rozpočtu obce. Krátkodobé půjčky byly vráceny. V obci se pomalu začíná rozvíjet stavební ruch. V průběhu samostatnosti obce byly dostavěny a zkolaudovány nové domy č. 50 Josef Krejčí, č. 51 Pavel Žáček a Č- 52 manželé Cvrkalovi. Do užíváni byly dány nástavby u manželů Opluštilových a Peckových a rozestavěny jsou rodinné domy manželů Dostálových, Tesařových a Trmačových. Snahou OZ obce je novou výstavbu podporovat a bylo požádáno o dotaci na technickou infrastrukturu pro nové domy. HISTORIE Nejstarší historická zpráva o obci je z roku 1349 – i když osada je zřejmě starší. V tomto roce byly Kunice dány Heraltem z Kunštátu do majetku Sudkovi z Veselí, ale od něho je již v roce 1351 koupil Kuna z Kunštátu a Lysic společně se vsí Lhotou pro své syny Ješka Pušku, Procka, Kuníka a Alšíka. Obec vznikla jako okrouhlice na konci cesty vedoucí do Drnovic. Po třicetileté válce v roce 1675 měla obec 10 osídlených a 14 pustých domů. Vývoj počtu obyvatel je možno díky archivním materiálům sledovat od roku 1790, kdy měla 140 obyvatel. V roce 1837 – 235 obyvatel, 1869 – 266 obyvatel, 1890 – 233 obyvatel, 1930 – 197 obyvatel. K velkému úbytku obyvatel došlo po druhé světové válce, kdy se 57 obyvatel (12 rodin) odstěhovalo do pohraničí. Pak počet obyvatel kolísal od 140 do 130. Po uzavření školy v roce 1976 bez podpory výstavby, při zhoršeném dopravním spojení, se děti po dosažení dospělosti přižení nebo vdají do větších střediskových obcí, nebo tam staví, a tak počet obyvatel poklesl na současných 110 obyvatel. Systematicky lze historii obce sledovat ze školní kroniky, která byla zavedena v roce 1889 panem Cyrilem Repíkem – učitelem a správcem školy a z obecních kronik od roku 1926 vedených panem řídícím učitelem Gustavem Řehůřkem, od roku 1955 Josefem Šafránkem a od roku 1991 byla funkcí kronikářky pověřena Milena Tesařová. V úvodu školní kroniky je uvedena pověst, podle níž pan Kuno z Kunštátu se často vydával na lov do hlubokých lesů, které byly i v místě naší obce. Jednou uvázal koně a slídil po zvěři pěšky. Kůň se však splašil a utrhl a teprve po dlouhém hledání ho našel, jak pije u jedné ze tří studánek u dnešního domku č. 22. Z vděčnosti za záchranu života zde postavil několik příbytků, do nichž byli usazováni věrní poddaní. Hospodářům, kteří dobře pracovali, věnovala vrchnost domy a polnosti do vlastnictví, ale za náhradu museli po určitou dobu pracovati na panském, a tak vznikly roboty, které se udržely až do roku 1848. Sedláci museli pracovat po určitou dobu i s potahem, chudobní jako pěší. Mimo to museli hospodáři odvádět určité desátky farářům, nejprve do Kunštátu, pak do Drnovic a nakonec do Bedřichova. Vypráví se, že kostel měl být postaven v Kunicích na p. č. 5. Tuto prý však vlastnil rychtář, který nechtěl o ni přijít, a tak kostel byl nakonec postaven v Bedřichově. Do roku 1868 prý byly Kunice spojeny se Lhotou v jednu obec. Obci a jejím obyvatelům se nevyhýbaly nemoci. V roce 1855 to byla cholera, při níž během 14 dní zemřelo 46 lidí, dále černý dusivý kašel, spála a difterie. Kunická kaplička – zvonička se již připomíná v roce 1851. Zvon byl darován lysickou vrchností ke svolávání čeládky na práci. U kapličky stál dřevěný kříž. Na jeho místě byl roku 1892 postaven kříž pískovcový, stojící dodnes. V roce 1996 se horní část tohoto kříže rozlomila a kříž musel být restaurován. Později, roku 1904 byl postaven kamenný kříž na cestě k Bedřichovu z výtěžku sbírky pořádané školní mládeží. Obec byla přiškolena k Bedřichovu, kam chodilo až 250 žáků. Stávající budovu by bylo nutno rozšířit, anebo zbudovat školu v jiné obci. Protože cesta z Kunic i Lhoty byla daleká a obtížná, začalo se uvažovat s výstavbou nové školy v jedné z těchto obcí. Lhota byla větší a měla větší šanci školu získat, ale v Kunicích bylo tehdy více dětí, a tak nakonec získaly po dlouhých tahanicích školu Kunice. Byla postavena na místě usedlosti manželů Polákových. Jednání a stavba trvaly od roku 1872 do 1888, kdy byla škola slavnostně posvěcena a svému účelu začala sloužit od října 1889. Ve školní kronice je řada zajímavostí kolem života ve škole i v obci. První obchod v obci s koloniálním zbožím a lihovinami byl zřízen v roce 1897. Po třech letech musel být pro nehospodárnost a dluhy uzavřen. Alej kaštanů, z nichž několik zdobí naši obec dodnes, byla zasazena v roce 1898, na paměť 50. výročí vlády Jeho Císařsko-královského veličenstva Františka Josefa I. Místní učitel pěstoval ovocné stromky, které za laciný peníz prodával, a tak v obci bylo už od té doby dosti zeleně i ovoce. V roce 1905 byly v obci dohotoveny dvě pumpy usnadňující zásobování vodou. Tyto fungovaly až do roku 1950, i když v suchých letech při nedostatku vody musely být zamykány, aby se neničily pumpováním naprázdno. V roce 1914 vzplanula mezi Rakouskem a Srbskem válka. Do války postupně narukovali všichni zbraní schopní občané do 38 let věku a postupně starší až 42letí, kteří prošli válečnými útrapami. Mnozí byli zraněni nebo padli do zajetí. Z občanů obce padl Cyril Krška. Vlivem války hospodářství upadalo a nastávala bída. Nedostatek pracovníků byl vyvažován prací dětí, které pak nemohly chodit do školy. Nedostatek potravin byl stále citelnější, hodně lidí hladovělo, hlavně ve městech. Na vesnicích docházelo k soupisům zásob, ponecháno jen něco pro vlastní potřebu a na setí a zbytek byl vykoupen. Drahota dosáhla vysokého stupně, byl nedostatek oblečení, obuvi, paliv a petroleje. Omezovala se doprava, sbíraly se kovy a v roce 1917 byl zrekvírován i náš zvon, což způsobilo velkou nevoli u našich občanů. Válka skončila v roce 1918, kdy byla vyhlášena Československá republika. Byla velká radost a elán, lidé začali pilně pracovat, drahota se snižovala a o bídě bylo slyšet čím dál méně. Oživoval se politický a spolkový život, docházelo však také k politické rozháranosti a vzájemnému špinění politiků, které brzdily rozvoj. U nás v obci to nebylo tak zlé, projevovalo se to pouze návštěvami agitátorů politických stran a plakátováním. Z politických stran pracovala v obci strana agrární, lidová a sociálně demokratická. Ze spolků byl aktivní Sbor dobrovolných hasičů a Katolická omladina. Život se postupně dostával do normálních kolejí, oživoval se stavební ruch. U domů byly nahrazovány došky tvrdou krytinou, stavěly se kryté stodoly, kůlny a hospodářské budovy. V roce 1926 byla postavena silnice z Drnovic do obce, která zlepšila spojení se světem. V třicátých letech bylo započato se stavbou vodovodu, která však byla později pro nedostatek peněz zastavena. Život se stále zlepšoval, ale ve třicátých letech byl nepříznivě ovlivněn světovou hospodářskou krizí. Po nástupu Hitlera k moci, se začaly nad Evropu stahovat mraky možné příští války. Po zabrání Rakouska, začal mít Hitler velké požadavky na naši republiku, v čemuž mu napomáhala početná německá menšina, která stále stupňovala své požadavky a přispěla k rozbití republiky. U nás to nebylo patrné, ale když došlo v roce 1938 k všeobecné mobilizaci, narukovali i mnozí naši občané, kteří byli odhodláni republiku bránit. Při jednáních v Mnichově, bylo rozhodnuto o vydání většiny pohraničních území, převážně osídlených němci. Prezident Beneš odstoupil a do čela republiky nastoupil Dr. Emil Hácha, který však samostatnost dlouho neudržel a 15. března 1939 byla naše vlast obsazena německým vojskem a stala se Protektorátem Čechy a Morava. Léta války se postupně začala projevovat zhoršováním životní úrovně. Byly předepisovány velké dodávky obilí, brambor, masa, mléka a vajec, které se jen s obtížemi dařilo plnit. Chodily časté kontroly, které měly zjistit, zda není možné dodávky zvýšit. Řada občanů z obce byla totálně nasazena na práce v Protektorátě nebo v Německu. Postupně se blížil konec války. Fronta se blížila k Brnu, odkud utíkali do obcí občané ze strachu před nálety a hladem. Počet obyvatel v obci se zvýšil až na 300. Téměř pravidelně se v obci objevovali partyzáni. Jednak praví, dále nastrčení od němců a tzv. dubňáci, kteří se jimi stali až v závěru války. V noci z 1. na 2. dubna přepadli němci partyzány u pana Antonína Konečného ve Štěchově, a to snad na udání místního občana. Tu noc byl u něho na návštěvě náš občan Augustin Tesař z č. 41 (nar. 8. 4. 1926), který byl s p. Konečným odvezen na gestapo do Letovic a tam umučen. V dubnu přijelo do obce německé vojsko – asi 200. Ubytovali se, kde se dalo po domech i stodolách. V lesích kolem obce tábořily trény s koňstvem, které působilo velké škody na úrodě. 9. 5. začal hromadný útěk němců na západ i přes Kunice do lesů k Černovicím, následovaný rumunskými vojáky. Už 9. 5. byl zvolen Národní výbor – Blaha František, Blaha Karel, Dvořáček Jan, Holas Josef, Jašek Jindřich, Řehůřek Gustav, Tesař Augustin, Tesař František a Topinka František. 21. května byl zvolen nový NV, v jehož čele byl Kalda Cyril. 28. října byly další volby a do čela se dostal Josef Měcháček č. 31 a pak se ještě několikrát změnili předsedové i členové výboru. V těchto letech došlo ke značnému úbytku obyvatel, když se 12 rodin odstěhovalo do pohraničí po odsunutých němcích. 28. 2. 1946 byl zvolen další NV v čele s Gustavem Řehůřkem a tento se na své schůzi 5. 3. usnesl elektrifikovat naši obec. Na elektrifikaci bylo vypůjčeno 100 000 Kč a 4. července 1947 se rozsvítila elektrická světla a rozezněly elektromotory, které nahradily žentoury a benzinové motory. V roce 1947 bylo katastrofální sucho. Obilí zaschlo, vysychaly studny a voda pro dobytek se dovážela z potůčku Podněmeckou. V roce 1948 se začalo se stavbou vodovodu, který byl dokončen v roce 1949 s nákladem 1 342 000 Kčs. Téhož roku byl pořízen obecní rozhlas. Byla opravena kaplička a 4. června 1950, na svátek Nejsvětější Trojice, v ní byla dp. Leopoldem Běhalem – farářem z Bedřichova – sloužena slavná mše svatá. Od té doby se pouť v obci slaví na tento svátek. Před tím bývala pouť spolu s bedřichovskou v prvé polovině září. V roce 1951 byl do obce od Kunštátu zaveden telefon – hlavní stanice ve škole a vedlejší v hostinci. V neděli 15. 6. 1952 došlo v obci k tragické události, při níž byl tehdejší předseda VO KSČ Josef Šafránek, při cestě od své maminky k manželce a dětem v č. 41 postřelen nastrčeným agentem Josefem Matoušem. Tento se ukrýval ve stodole Josefa Krejčího. Krejčí byl v únoru 1953 zatčen a ve vazbě týrán, aby se doznal, že Matouše na Šafránka poslal, aby jej zastřelil. Psychicky a fyzicky zdeptán se nakonec ke všemu přiznal a na veřejném soudě v Olešnici 17. až 19. 4. odsouzen k trestu smrti a 29. 8. 1953 v Praze popraven. Jednalo se o vykonstruovaný proces s cílem urychlit zakládání JZD. V roce 1952 proběhly v celé republice volby a do čela obce byl zvolen Josef Blaha č. 33, který tuto funkci vykonával až do roku 1975, kdy obec spadla pod MNV Lysice. Díky dobrému kolektivu v čele obce a usilovné práci většiny občanů se práce v obci dařila: Byl zadaptován dům č. 37 na prodejnu se smíšeným zbožím a dům č. 22 na kancelář MNV. V základní škole byla vyměněna střecha, dána do pořádku školní zahrada, zbudován kamenný taras, později dány nové parkety a zbudováno nové sociální zařízení a tvrdá břízolitová fasáda. Byla zbudována cesta k usnadnění přístupu k polím a lesům Pod Záhořím. Byla postavena nová požární nádrž na tzv. Pusté zahradě, okolí upraveno, areál oplocen a zbudována přístupová cesta (sedmdesátých letech doplněno o novou požární zbrojnici, taneční parket, přístřešek pro hudebníky a nové lavičky). Byla pořízena nová rozhlasová ústředna a rekonstruováno veřejné výbojkové osvětlení. Byla postavena silnice z Kunic do Lhoty u Lysic a od roku 1966 začal do obce jezdit autobus. V obci byla zbudována kanalizace, postaveny kamenné opěrné zdi, rozšířeny, zpevněny a vyasfaltovány vozovky v obci. Podnikem Hrazení bystřin bylo provedeno položení betonových rour a zasypání zmole u č. 8, zbudování kamenného kanálu po č. 10 a 22 a zbudován nový mostek, okolí bylo pěkně upraveno. Ke staré hasičské zbrojnici byla přistavěna klubovna pro mládež z obce a ze dvou stran nahozena břízolitem. V sedmdesátých letech se začal projevovat nedostatek vody v našem vodovodu, postupně byly podchycovány další prameny a staré ocelové potrubí od jímek po vodojem nahrazeno plastovým. Pro zlepšení zásobování byla na návsi postavena nová prodejna Jednoty. Zchátralé neobydlené domy byly vykoupeny a zbourány. Další si koupili chalupáři, z nichž někteří se o tyto chalupy dobře starají a přispívají ke vzhledu obce. Tři zbylé domky jsou ve velmi špatném stavu, hyzdí obec a ohrožují bezpečnost. Jednání představitelů obce s majiteli o nápravu jsou neúspěšná. Za dobrou práci obdržel náš Národní výbor řadu čestných uznání. V rámci slučování obcí byla naše obec začleněna pod střediskovou obec Lysice. Za obec byli do MNV Lysice voleni dva poslanci – postupně Josef Fégl, Josef Šafář, Miroslav Vitoul a Alois Žáček. Na obci pracoval Občanský výbor. I když zvolení poslanci a členové OV se snažili, nebyly již výsledky takové, aby se obec dále rozvíjela, jak by bylo třeba. Nepříznivě působilo zrušení naší pěkné školy, která měla být přestavěna na mateřskou školu – k tomu nedošlo, a tak škola byla postupně přebudována na Kulturní zařízení. Bylo provedeno zbourání stropů nad bytem učitele, podřezání venkovních zdí, postavení nových příček pro klubovnu, kancelář, sklad CO a místní rozhlas. Bylo provedeno propojení rozvodů elektřiny po obci zemním kabelem. Od transformátoru na sloup u bývalé školy, což zlepšilo zásobovaní elektřinou ve spodni Části obce a umožnilo instalovat elektrické akumulační vytápění v bývalé Škole. Byly zbudovány nové schodky k ulehčení přístupu z obce do areálu požární nádrže. Byly postaveny nové domy – p. č. 45 – Féglovi, p. č. 46 – Mágrovi, p. č. 47 – Prudilovi, p. č. 48 – Křížoví a zrekonstruována kolářská dílna u domu č. 24 na p. č. 49 manželů Šilcrových. Byly opraveny vozovky v obci a postřik silnice do Lhoty a zbudována zděná autobusová čekárna. K odlivu obyvatel přispívalo i to, že v nestřediskových obcích nebyla podporována výstavba. Děti, kterých se v obci rodilo poměrné hodně, se po dosaženi dospělosti stěhuji do střediskových obcí, kde mají všechny výhody, lepší spojení, pracovní příležitosti, zásobování a lékařskou péči. V kulturní oblasti byly pořádány, prakticky všemi organizacemi v obci, vzdělávací a zájmové přednášky, zájezdy do divadel a na památky. Významnou události bývaly spartakiády, na nichž se zúčastňovala hlavně školní mládež, která cvičila na místních, okrskových a okresních spartakiádách. Nejlepší cvičenci jeli na Celostátní spartakiádu do Prahy. Dobře pracoval Sbor pro občanské záležitosti, který evidoval a blahopřál občanům při jejich významných životních událostech. Smuteční rozloučení při pohřbech po dlouhá léta zajišťoval pan Josef Šafránek.

Detailed information

Contact person Eva Opluštilová
Telephone 516472637
E-mail
Web site http://www.kunice.com
Opening hours úřední hodiny:
čtvrtek - 19:00 - 20:00
Wheelchair accessible No

Hotel Lysice

Address

Nám. Osvobození 145, Lysice, 679 71

Telefon

516472200, 725396424

Web

http://hotellysice.cz

3.115 km

Hotel a restaurace Lidový dům

Address

nám. Osvobození 145, 679 71 Lysice

Telefon

+ 420 725 396 424

Web

http://lidovydumlysice.cz/

3.117 km

Penzion U Zámku

Address

Fr. Halase 135, Kunštát, 67972

Telefon

778 809 987

3.358 km

Penzion a Restaurace "U Zámku"

Address

Fr. Halase 135, Kunštát, 67972

Telefon

516462022, 603864172

Web

http://www.penzionuzamku.eu/

3.358 km

Ubytování u Zuzky

Address

Žerůtská 440, Lysice, 67971

Telefon

604755655

3.37 km

U bílého kříže

Address

Nová 298, Kunštát, 67972

Telefon

602 417 180

Web

http://www.ubytovanikunstat.cz

3.529 km
280 m
1.471 km
1.487 km
2.053 km

Lyžařský areál Hluboké u Kunštátu

Lyžařský areál se nachází nad obcí Hluboké u Kunštátu v nadmořské výšce 580 m n. m. Horní ...

Address

Hluboké u Kunštátu, 679 72 Kunštát, Česko

Telefon

+420 605 193 710

2.531 km

Lyžařský areál Hodonín u Kunštátu

Jedná se o přírodně členitou sjezdovku o délce 550 m, kde si přijdou na své příznivci běhu...

Address

Černovice 154, 679 75 Černovice, Česko

Kunice, 679 71 Lysice