V osmdesátkách to byl keramický TOP a spousta rodin nějaký ten kousek dodnes vlastní (jen možná neví, že je z Letovic nebo Kunštátu). Muzeum umění až v dalekém Dallasu věnuje téhle jedinečné kráse část expozice, mají ji v Hemingwayově domě na Floridě. Pojďte obdivovat, je co.
Hrnčířský kruh, hlína a šikovné ruce. To je základ pro výrobu keramiky. Na tuhle potřebujete ještě speciální tvrdý jíl z místních zdrojů.
Kamenina na Letovicku a Kunštátsku, to je keramika s výbornými technickými vlastnostmi pálená na vysoké teploty, tvořená z místních surovin (vysoce žáruvzdorných jílů). No a kromě toho je opravdu krásná. Proto je od roku 2019 na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Snad to ani nemohlo dopadnout jinak. Okolí bylo vždy bohaté na naleziště jílu a hrnčířství se tu rozvíjelo doslova od počátku osídlení. 
Na sklonku 16. století se stal Kunštát centrem řemeslné výroby pro celé panství. Výrobky používala i společenská smetánka. Obří rozmach keramiky na Kunštátsku a Letovicku nastal v první polovině 20. století. Do 30. let vyráběly keramiku soukromé dílny, pak převzala štafetu letovická škola. Dodnes studenti Masarykovy střední školy Letovice tvoří výrobky tradičními postupy. (Ano, včetně hrnčířského kruhu a není to instagramová poetika, je to pěkná dřina!)
Největší fenomén? Akční Čechoameričan Josef Mrázek, zakladatel letovické dílny (1924). Pozoruhodná barevnost výrobků působila jako zjevení. Pan Mrázek miloval pokrok. Experimentoval s pigmenty, proto mají jeho barvy dodnes nádhernou sytost. Vzory jsou květinové, lidové i odvážně kubistické. Autorem byl přímo majitel Mrázek nebo sochař Hubert Kovařík.
Josef Mrázek žil v USA, ale zůstával českým patriotem. Firmu Czech Peasant Art Company založil za oceánem, ale po první světové válce chtěl podpořit hospodářství nové československé republiky. Postavil továrnu a ve 20. letech vyvážel keramiku po vagonech i do Ameriky. Na Světovém veletrhu ve Filadelfii 1926 za ni získal zlatou medaili! S hospodářskou krizí (1933) továrnu zavřel. Těšil se, že po druhé světové válce dojde k renesanci, ale rok 1948 jeho optimismus utnul.
Prázdniny se přehouply do své druhé poloviny – to je možná špatná zpráva pro všechny školáky, ale dobrá pro ty, kdo si nechávají to nejlepší na konec. Srpen na jižní Moravě voní okurkami, rajčaty, vínem a dobrodružstvím – stačí si jen vybrat, kam vyrazíte nejdřív.
Prázdninová pohoda je v červenci nakažlivá, a to i pro ty, kteří už školním lavicím dávno odrostli. Ven láká nejen slunečné počasí, ale také množství festivalů a dalších skvělých akcí pod širým nebem. Nalaďte se na prázdninovou vlnu a vyrazte s námi za zábavou!
Březen, za kamna vlezem? Ale to by byla škoda! V březnu se totiž na jižní Moravě začínají dít věci! Kulturní památky se probouzejí ze zimního spánku a kalendáře se nám začínají plnit neodolatelnými událostmi.