S příchodem jara ožívají specifické lidové obyčeje a obřady. Mnohé z nich jsou staré, prastaré. V Josefově na Hodonínsku každoročně na Smrtnou neděli pořádají smrtnicu. Zní to děsivě? A přitom je to zábava… Vzbudili jsme vaši zvědavost?
Smrtná neděla, kdes klíč poděla, děla jsem ho děla, svatému Jiří. Svatý Jiří vstal, pole odmykal, aby tráva rostla, tráva zelená, fiala modrá, růže červená.
Tuhle píseň uslyšíte v Josefově každý rok v předjaří na Smrtnou neděli během března nebo dubna. Od počátku 20. století (možná déle) vynáší josefovské dívky ve věku dvou až čtrnáct let z dědiny smrtku. V různých obměnách znají tento obyčej i jinde. Jde o to symbolicky ukončit zimu a přivítat jaro!
Smrtnica je lidová obřadní obchůzka, oslava jarní rovnodennosti. Krásná tradice figuruje od roku 2016 na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje pod názvem „Smrtnica a chození s babú – dívčí raně jarní obchůzka na Smrtnou neděli“.
Slovácko je kraj stále živých lidových tradic a místní si je hýčkají. Čekáte proto jeden malovaný sklípek s barevnými ornamenty vedle druhého? Ty tu samozřejmě jsou. Ale teď bude řeč o vinařstvích v moderním pojetí od strohé severské jednoduchosti po mlýn, který (už) vůbec mlýn není.
Jarní prázdniny se kvapem blíží a ani u těch letních se nevyplácí s výběrem tábora pro ratolesti příliš otálet. Místa v tradičních pobytových i v příměstských táborech mizí rychlostí blesku.
Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?