Taneční show o svědomí jednotlivce a celé společnosti pro několik tanečních generací.
Je připomínkou osobnosti a díla brněnského choreografa Luboše Ogouna a současně připomínkou a metaforou o rozhodování elit, která poznamenávají celé lidstvo. V tomto případě jde o důsledek shození atomové bomby na Hirošimu v roce 1945 a současná aktuální hrozba.
Představení Svědomí Ogoun100 je velkoformátovým kusem pro tanečníky několika generací. Tématem choreografie je dílo choreografa Luboše Ogouna – Hirošima/Svědomí/Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha. Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernizmu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu.
Koncept choreografie vychází z dostupných materiálů o Luboši Ogounovi a z hudební předlohy Wiliama Bukového Hirošima/Svědomí/Rozkaz. Propojuje tedy dvě linie život Ogouna a současně pozadí jeho ikonického díla. Ogounův život je mapován autorským textem ze záznamu (hlas již zemřelého Ogouna komentujícího svůj život). Choreografie reagující na jeho dílo vychází z dostupných vzpomínek, fotografií a videonahrávek. Zkoumá choreografický odkaz původního uvedení Luboše Ogouna, ale podrobí jej aktualizaci a rozvinutí do dalších rovin formálních, obsahových, estetických nebo emociálních. Jde o jistý experiment, kde se choreografie více než padesát let stará podrobí novému tvoření a zkoumání s invencí tvůrců a interpretů Martina Dvořáka a mj. Jany Kosíkové (Přibylové) / Ivony Jeličové – emeritních sólistky Baletu ND Brno. Autorem nové hudby je Jan Hanák alias DJ Sonority.
Upozornění: Představení trvá 50 minut a je nutné se dobře obléct a mít dobrou obuv. Společenský oděv není vhodný. Teplotně Vodojem odpovídá pobytu v jeskyni.
Našli jsme další akce, které by se vám mohly líbit.
Mrkněte na ně.
tip na 12 akcí
Žena jako „domácí anděl“, pečující matka. Bylo to ale opravdu tak jednoduché? A co žena jako občanka?
“Modráčci! Tak se nám přezdívalo v celém Brně.” Janáček a augustiniánský klášter
Rodina Sternových patřila k nejvýznamnějším obchodnickým rodinám meziválečného Brna.
Chodby, které vznikly jako pevnost a proslavily se jako žalář Kasematy na Špilberku patří k nejpozoruhodnějším vojenským stavbám svého druhu ve střední Evropě.
Na brněnském hradě Špilberk, pořádáme odpolední akci spojenou s programem pro rodiny s dětmi.
Prohlídka se bude věnovat Ženskému vzdělávacímu spolku Vesna, jeho vztahu k Leoši Janáčkovi a členům jeho rodiny – manželce Zdence, dceři Olze i hospodyni Máři – a jejich filantropickým aktivitám.
Přijďte na vernisáž naší nové výstavy, která vás zavede do světa meziválečné modernity, ikonických obchodních domů a dynamicky se rozvíjející konzumní kultury prvorepublikového Československa.
Kamenka je pro mnohé Brňany skutečně ikonickým místem. Tato bývalá nouzová kolonie má stále svého genia loci, proto je také častým cílem procházek a oblíbenou lokalitou k bydlení.
Po úspěšných prohlídkách Příběhy brněnských domů I a II přichází pokračování: třetí díl! Jako vždy projdeme místy, kolem kterých už jsme šli možná i tisíckrát. Místy, která nám dnes už díky tomu připadají úplně všední a okoukaná.
