Scénický projekt v exkluzivním prostoru brněnského architektonického skvostu Vodojemu 3 k 80. výročí konce II. světové války.
Taneční show o svědomí jednotlivce a celé společnosti pro několik tanečních generací. Je připomínkou osobnosti a díla významného brněnského choreografa Luboše Ogouna a současně připomínkou a metaforou o rozhodování elit, která poznamenávají celé lidstvo. V našem případě jde o důsledek shození atomové bomby na Hirošimu v roce 1945 a současná aktuální hrozba.
Představení SVĚDOMÍ Ogoun100 je velkoformátovým kusem pro tanečníky několika generací. Tématem choreografie je ikonické dílo choreografa Luboše Ogouna – Hirošima – Svědomí, Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha. Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zcela zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernizmu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Zejména narativní část jeho díla patří k nejlepšímu, co v historii českého tance vzniklo. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu. Umělec jeho velikosti českému tanečnímu světu chybí dodnes.
Koncept choreografie vychází z dostupných materiálů o Luboši Ogounovi a z hudební předlohy Wiliama Bukového Hirošima/Svědomí/Rozkaz. Propojuje tedy dvě linie život Ogouna a současně pozadí jeho ikonického díla. Ogounův život je mapován autorským textem ze záznamu (hlas již zemřelého Ogouna komentujícího svůj život). Choreografie reagující na jeho dílo vychází z dostupných vzpomínek, fotografií a videonahrávek. Zkoumá choreografický odkaz původního uvedení Luboše Ogouna, ale podrobí jej aktualizaci a rozvinutí do dalších rovin formálních, obsahových, estetických nebo emociálních. Jde o jistý experiment, kde se choreografie více než padesát let stará podrobí novému tvoření a zkoumání s invencí tvůrců a interpretů Martina Dvořáka a mj. Jany Kosíkové (Přibylové) Baletu ND Brno. Autorem nové hudby je Jan Hanák alias DJ Sonority.
Autor a choreografie: Martin Dvořák
Hudba: DJ Sonority dle Wiliama Bukového, Hector Berlioz
Tanec: Jana Kosíková (Přibylová), Martin Dvořák, Daniela Hanelová, Renata Poláčková a žáci Taneční konzervatoře Brno
Světla, zvuk: Michal Sklenář
Našli jsme další akce, které by se vám mohly líbit.
Mrkněte na ně.
tip na 12 akcí
“Modráčci! Tak se nám přezdívalo v celém Brně.” Janáček a augustiniánský klášter
První setkání nového cyklu Hudební večery u Herdanů.
Rodina Sternových patřila k nejvýznamnějším obchodnickým rodinám meziválečného Brna.
Chodby, které vznikly jako pevnost a proslavily se jako žalář Kasematy na Špilberku patří k nejpozoruhodnějším vojenským stavbám svého druhu ve střední Evropě.
Tradiční výstava sukulentů a jiných exotických rostlin se uskuteční ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Prohlídka se bude věnovat Ženskému vzdělávacímu spolku Vesna, jeho vztahu k Leoši Janáčkovi a členům jeho rodiny – manželce Zdence, dceři Olze i hospodyni Máři – a jejich filantropickým aktivitám.
Přijďte na vernisáž naší nové výstavy, která vás zavede do světa meziválečné modernity, ikonických obchodních domů a dynamicky se rozvíjející konzumní kultury prvorepublikového Československa.
.webp/350x220)
