Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku

Je to ale pořádný rambajs! Součástí velikonočního hrkání jsou na Bučovicku obchůzky s Jidáši. Na Velký pátek nebo Bílou sobotu obchází ves maskovaný živý Jidáš, nebo nesou chlapci neživou figurínu. Čistě klučičí záležitost, ale divákem můžete být bez ohledu na gender!

více informací do oblíbených


Patnáctá hodina odbila

Na Bučovicku chodí hrkající kluci s Jidášem na většině míst na Velký pátek v hodině údajné Ježíšovy smrti. 

Když utichnou zvony kostelních věží, procházejí chlapci s hrkačkami. S gustem„klapají“ a obchází ulice s Jidášem – obvykle je to nejstarší z party nebo figurína. Narozdíl od smrtnice je tento velikonoční zvyk čistě pro kluky. 

Postava nebo figurína Jidáše reprezentuje apoštola Jidáše Iškariotského, který zradil Ježíše Krista. Obecně zosobňuje archetyp zla. Tomu odpovídá „umělecké“ pojetí (v každé obci hodně jiné a hodně své). Má vzbuzovat strach i všeobecné veselí v jednom.

Tradice přetrvává od 2. poloviny 19. století. Od 20. let 20. století máme doklady o velikonočním hrkání s obchůzkou s Jidášem ve 14 lokalitách Bučovicka. Zvyk přežil i éru komunismu, jen někde na pár let s přestávkou, po sametové revoluci ožil. Obchůzky s Jidáši probíhají na Bučovicku v pátek ve tři a pět odpoledne, v jedné obci chodí Jidáš na Bílou sobotu v devět ráno. Od roku 2016 tradice figuruje na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury v ČR

Chyťte Jidáše!

Obchůzce se archaicky říká honění Jidáše. Kdysi probíhalo tak, že po mši z kostela vyběhl maskovaný chlapec a ostatní ho honili. Když ho lapili, hrčeli mu kolem hlavy a pokřikovali popěvky o zrádném Jidáši. Možná byly inspirací pro tuhle honičku středověké pašijové hry, svou roli nejspíš sehrál i lidový obyčej vítání jara a ničení figurín, které symbolizovaly umírající zimu. Třeba v Bohatých Málkovicích mají dodnes variantu obchůzky se slaměným Jidášem, kterého na závěr „upálí“. V jiných obcích Jidáše v minulosti topili, věšeli nebo shazovali z kostelní věže.

Páni kluci

Jádro skupiny tvoří hrkáči 6–15 let, nejmladší jsou tříletí prcci. Zmínili jsme, že je to čistě klučičí věc, ale občas v průvodu uvidíte i holku. Procesí řídí nejstarší kluci – řečení páni, stárci nebo taky bochmani. Pomocníkům se říká podpáni nebo podstárci, ostatní jsou hrkači, klapači nebo prostě kluci. Divácky nejvděčnější je samozřejmě postava Jidáše. Všude reprezentuje tentýž charakter, ale jinak záleží na kreativitě představitele. Kostým děti tvoří samy. Třeba v Nesovicích vodí Jidáše na provaze, jeho rekvizitou je pytel vycpaný slámou a tím pytlem bouchá hrkače kolem. V Kojátkách má na hlavě černou kuklu, jinak je od hlavy k patě opentlený barevnými pásy krepového papíru. S vodičem je spojený provazem nebo řetězem a průběžně se snaží „pláchnout“. Všechny v dosahu škádlí třeba kusem provazu, k ruce má pokladničku či punčochu na výběr peněz. 

Za poctivé klapání si kluci zaslouží poctivou odměnu. Při pátečním koledování ji vybírá Jidáš, v sobotu je to právo stárků. Jidáš dostává peníze, ty dělí mezi sebe a stárka. Sobotní dary tvoří naturálie jako vajíčka, sladkosti, peníze. Stárci poklady dělí mezi všechny členy procesí.

Kde to zažijete na vlastní uši

Na Vyškovsku v Bohatých Málkovicích, Bučovicích, Milonicích, Mouřínově, Kojátkách, Křižanovicích, Nesovicích, Uhřicích, Rašovicích a Nevojicích. Termín? Každé jaro na Velký pátek nebo Bílou sobotu. Chystáte se to zažít? Před Velikonocemi koukněte na stránky jednotlivých obcí. 

Nášup blogových článků


Jaro v rozpuku - kam v březnu na jižní Moravě

Březen, za kamna vlezem? Ale to by byla škoda! V březnu se totiž na jižní Moravě začínají dít věci! Kulturní památky se probouzejí ze zimního spánku a kalendáře se nám začínají plnit neodolatelnými událostmi.

5 minut čtení

Napoleonské války před děním na jižní Moravě

V červnu 1791 se v revoluční Francii král Ludvík XVI. pokusil v přestrojení prchnout s rodinou z Francie do tzv. Rakouského Nizozemí. Ve městě Varennes ho zadrželi, odvezli zpět do Paříže a v podstatě internovali.

5 minut čtení

Nečekaná bitva u Znojma – porážka protifrancouzské koalice

Ve znojemských kulisách se odehrálo historicky významných událostí, že by to vydalo na 100dílnou kroniku. Však Znojmu přiklepl Přemysl Otakar I. status královského města už roku 1226. Co ale ani mnozí dnešní obyvatelé netuší – že se tu odehrála jedna ze zásadních bitev evropských dějin spojených s Napoleonem!

5 minut čtení