Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?
Při této vinařské tradici nebývá zraněno žádné zvíře (a už vůbec ne koza).
Morava proslula vinařstvím. S tím se od prvních vypěstovaných bobulí pojily nejrůznější vinařské obyčeje. Zarážání hory na Slovácku, vinobraní, svěcení mladých vín… A v některých obcích na Znojemsku nazdobená figura vinohradnického kozla či kozy.
Starodávný obyčej má jednoznačně nejednoznačný původ. Badatelé dospěli k několika verzím. Podle archeologa Čižmáka sahají kořeny zvyku do antiky. Jiní ho přičítají římským legiím nebo keltským předkům na našem území. V oněch dávných dobách obětovávali živou kozu. Rolníci věřili, že bůh úrody na sebe bere zvířecí podobu, po sklizni je zesláblý a musejí ho proto zabít, aby se na jaře opět zrodil v plné síle. Staří Řekové podobně obětovali kozla coby trest za škody ve vinicích. Naštěstí došel zvyk proměny a pamětníci už ho znají „ve veganské podobě“ – vinaři na Znojemsku předávali představitelům obce masku v podobě kozí hlavy ozdobené ovocem a květinami. Hroznová koza ve vinohradu ručí za dobrou úrodu, vstřícné počasí, odměňuje dobré hospodáře, trestá lenochy.
Lidový obyčej praktikovali vinaři v příhraničí do druhé světové války. Skoro před 20 lety se ho povedlo obnovit a v roce 2021 rozšířil spolu s pískem vysypávanými ornamenty na Hodonínsku Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.
Učitel a znojemský písmák Jiří Svoboda – duchovní otec oživení tradice – sepsal knihu znojemských pověstí. Při sběru podkladů objevil i starou kozí tradici. Legendu oživil, pak se slova ujali umělci a dali koze fyzickou podobu. Třeba bratři Pátí ji vytesali ze starobylého vinařského lisu. Ale asi nejznámější je plastika v životní velikosti, kterou vyrobili žáci ZVS Hrádek během hodin výtvarky.
Ve znojemských kulisách se odehrálo historicky významných událostí, že by to vydalo na 100dílnou kroniku. Však Znojmu přiklepl Přemysl Otakar I. status královského města už roku 1226. Co ale ani mnozí dnešní obyvatelé netuší – že se tu odehrála jedna ze zásadních bitev evropských dějin spojených s Napoleonem!
Kdo se směje Brnu jako vesnici, co si hraje na velkoměsto, nepochopil to zásadní. I to patří mezi trumfy jihomoravské metropole. Vládne tu pohoda, památky jsou koncentrované a nikam to není daleko. S dětmi můžete od rána do večera prochodit po centru od zajímavosti k zajímavosti. Strávíte klidně celý den v krásné přírodě zoo na Mniší hoře nebo putováním kolem přehrady. A v okolí města v dosahu IDS JMK je nabídka tak nekonečná, že vybíráme jen ochutnávku. Udělejte si kávu a vybírejte.
Žarošice, proslulé poutní místo na Slovácku na okraji Ždánického lesa. Na mariánské pouti se tu každoročně fyzicky i emočně potká obrovské množství poutníků z Moravy, Slovenska i Rakouska. Kdo do Žarošic putuje, potěší své srdéčko, tvrdí starobylá poutní píseň. Tohle byste měli zažít také.
