Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?
Při této vinařské tradici nebývá zraněno žádné zvíře (a už vůbec ne koza).
Morava proslula vinařstvím. S tím se od prvních vypěstovaných bobulí pojily nejrůznější vinařské obyčeje. Zarážání hory na Slovácku, vinobraní, svěcení mladých vín… A v některých obcích na Znojemsku nazdobená figura vinohradnického kozla či kozy.
Starodávný obyčej má jednoznačně nejednoznačný původ. Badatelé dospěli k několika verzím. Podle archeologa Čižmáka sahají kořeny zvyku do antiky. Jiní ho přičítají římským legiím nebo keltským předkům na našem území. V oněch dávných dobách obětovávali živou kozu. Rolníci věřili, že bůh úrody na sebe bere zvířecí podobu, po sklizni je zesláblý a musejí ho proto zabít, aby se na jaře opět zrodil v plné síle. Staří Řekové podobně obětovali kozla coby trest za škody ve vinicích. Naštěstí došel zvyk proměny a pamětníci už ho znají „ve veganské podobě“ – vinaři na Znojemsku předávali představitelům obce masku v podobě kozí hlavy ozdobené ovocem a květinami. Hroznová koza ve vinohradu ručí za dobrou úrodu, vstřícné počasí, odměňuje dobré hospodáře, trestá lenochy.
Lidový obyčej praktikovali vinaři v příhraničí do druhé světové války. Skoro před 20 lety se ho povedlo obnovit a v roce 2021 rozšířil spolu s pískem vysypávanými ornamenty na Hodonínsku Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.
Učitel a znojemský písmák Jiří Svoboda – duchovní otec oživení tradice – sepsal knihu znojemských pověstí. Při sběru podkladů objevil i starou kozí tradici. Legendu oživil, pak se slova ujali umělci a dali koze fyzickou podobu. Třeba bratři Pátí ji vytesali ze starobylého vinařského lisu. Ale asi nejznámější je plastika v životní velikosti, kterou vyrobili žáci ZVS Hrádek během hodin výtvarky.
Velikonoce jsou nejen časem tradic, ale i oslavou příchodu jara. Ožívá krajina, vinice začínají pučet a do nové sezóny se otevírá i většina památek. Načerpejte inspiraci na jarní výlety a zažijte jižní Moravu v rozpuku zeleně a květů!
Květen přináší krásné (skoro)letní počasí a stává se tak ideálním časem pro příjemné výletování. Ten letošní si pro nás navíc připravil hned dva prodloužené víkendy. Kde si je užít plnými doušky?
Jaro už se bez všech pochybností přihlásilo o slovo. Květena pučí a teplejší počasí nás táhne ven. Památky se probouzejí ze zimního spánku a kulturní kalendáře se plní zajímavými akcemi.
