Rok české hudby, ale ne prvoplánově. Systematická péče o neprávem opomíjené autory. Velké monumentální symfonie. Připomínky významných výročí.
Do nové sezony vstoupí orchestr 14. září s Mahlerovou Symfonií č. 2 „Vzkříšení“ pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Hned na úvod tak navazuje na linii uvádění velkých symfonických děl rakouských a německých autorů. „Sem se řadí Wagner, Bruckner nebo Richard Strauss, které budeme hrát. Všechny tyto monumentální kusy, s výjimkou suity z Wagnerova Parsifala, povede šéfdirigent, který je předním světovým znalcem Brucknera i ostatních zmíněných skladatelů,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Ústředním tématem sezony je Rok české hudby, který filharmonici oslaví několika projekty v průběhu celého roku 2024. Jedním z těch tradičnějších je například koncert Dvořák a Suk & Martinů, na jehož provedení se budou podílet dva výrazní představitelé mladší generace českých interpretů: houslista Jan Mráček a dirigent Robert Kružík. Ne zcela typickou poctu české hudbě představuje koncert Rapsodie v modrém 100 s díly Schulhoffa, Gerschwina a Korngolda. „Je to vlastně výroční projekt, uvedená díla či jejich autoři slaví kulatá výročí. Zároveň klade tento náš příspěvek k Roku české hudby poněkud provokativní otázky, zda jsme ochotni přijmout německo-židovského pražského rodáka Schulhoffa, jehož mateřštinou byla němčina, ale aktivně se hlásil k české hudební kultuře. Nebo brněnského rodáka Korngolda, který Brno opustil v útlém věku a svou tvorbu rozvíjel pod zcela jinými vlivy. Ptáme se tak, kde jsou hranice pro to, čemu říkáme česká hudební kultura,“ vysvětlil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Název koncertu odkazuje ke 100. výročí premiéry Gershwinova populárního díla, jehož symfonický jazz významně působil mimo jiné právě na Schulhoffa.
Dalším netradičním příspěvkem k oslavám je projekt Bedřich Smetana 200, kombinující skladby zakladatele české národní hudby s Lisztem a Wagnerem, kteří jeho tvorbu zásadně ovlivnili. Smetanu připomene také narozeninový koncert šéfdirigenta Daviese. Se svou životní i uměleckou partnerkou Maki Namekawou provede Mou vlast ve Smetanově autorské úpravě pro čtyřruční klavír. „Doplníme ji vizualizacemi Coriho O´Lana z Ars Elecronica. V létě spolu navštívíme místa významně se vztahující k historii České republiky, abychom nasbírali záběry pro vizualizace,“ informoval Davies. Smetana zazní v sezoně ještě jednou – a to v unikátním projektu V orchestru, při kterém mohou posluchači sedět při koncertu přímo mezi hudebníky.
Ze světových sólistů přivítá orchestr tenoristu Christopha Prégardiena, houslistu Alexandera Sitkovetského, sopranistku Martinu Jankovou anebo cembalistu Mahana Esfahaniho. „Ten se představí ve všech třech skladbách jednoho večera. Jako vůdčí hlas Krásovy Komorní hudby, jako sólový nástroj doprovázený orchestrem v Poulencově Concertu champêtre a v koncertantním partu Weinbergovy Sedmé symfonie,“ zdůraznila Kučerová. K orchestru se také vrátí dirigent Michael Schøenwandt, aby provedl Sibeliovu Symfonii č. 1, Tomáš Netopil s kombinací Rachmaninova, Mahlera a Schnittkeho, Alexander Liebreich s Krásou, Poulencem a Weinbergem. Z nových dirigentských tváří se posluchači mohou těšit na Takeshi Moriuchiho, který také usedne ke klavíru v Adamsově skladbě Eros Piano.
V nové sezoně pokračují také edukační aktivity pro děti i dospělé: interaktivní workshopy s hudebníky, programy pro školy i školy, ale i maminky s batolaty, výchovné koncerty a projekt Mozartův efekt pro rodiče očekávající narození dítěte. „Úspěšný projekt Za půlku na půlku letos zahrnuje šest večerů v Besedním domě v průběhu celé sezony. Jeho princip spočívá v tom, že první polovinu koncertu je dítě s rodičem v sále, druhou pak s lektorkami, přičemž rodič se vrací na koncert. Je to skvělý způsob, jak přivést ke klasické hudbě děti, které by celý koncert ještě nezvládly a zároveň ho dopřát dospělým,“ uvedla lektorka edukačních aktivit Kristýna Drášilová. Upozornila také na nové abonmá Komorní rodinná odpoledne, při kterém jsou děti doslova nadosah hudebníkům.
