Čertova stěna

To jeho rytíř Jarek má svou milou Katušku, jenže přísahal, že se neožení, dokud nenajde nevěstu i pro svého pána. A poustevník Beneš by zase tak moc stál o tom, aby pan Vok odkázal své jmění církvi, že podlehne i pokušení samotného Raracha… protože i ty nejlepší úmysly nás mohou přivést k nutnosti volit mezi dobrem a zlem!
Bedřich Smetana původně pomýšlel s libretistkou Eliškou Krásnohorskou na komickou operu. Nakonec skladatel během kompozice své poslední dokončené opery nalezl v romantickém textu inspirovaném starou pověstí o stěně z kamenů postavené ďáblem na řece u vyšebrodského kláštera momenty, které daly celému příběhu jiné vyznění. Smetanova izolace v Jabkenicích a jeho neutěšený zdravotní stav a deprese se promítly do jednotlivých postav a komičnost byla nahrazena hloubkou jejich citů. Ani humor nezmizel, ale snoubí se s touhou po lásce, životní moudrostí, melancholií i ďábelským pokušením, aby hlavním vyzněním byla oslava lásky, věrnosti a obětavosti. Hudebně Bedřich Smetana v Čertově stěně předběhl svou dobu, a přestože opera měla premiéru v roce 1882, svým stylem jednoznačně směřuje do 20. století. Její libreto pohybující se mezi realitou a fantaskností je inscenační výzvou a na jevištích ji tak vídáme zřídka, o to krásnější je vrátit ji po téměř padesáti letech na prkna Janáčkova divadla s novým šéfdirigentem Robertem Kružíkem a ve hvězdném obsazení.
Premiéra: 6. února 2026 v Janáčkově divadle