Soubor evropských tras pro pěší vás doprovodí po stopách slovanských kořenů. Jednotlivé trasy propojují poutní místa a vtahují poutníky do vyprávění o evropských dějinách a kultuře nejen raného středověku příjemně aktivním způsobem.
Cyrilometodějská stezka – zároveň Kulturní stezka Rady Evropy – je dlouhá přes 5 tisíc kilometrů. Vezme vás na poutní místa České republiky, Polska, Slovenska, Rakouska, Itálie, Albánie, Severní Makedonie, Turecka a Řecka. Vydáte se po trasách, kudy v 9. století pravděpodobně putovali Cyril a Metoděj na Velkou Moravu, aby tu k učené latině zavedli staroslověnštinu – slovanský jazyk pro církevní i veřejný život srozumitelný i obyčejným našincům, nejen vzdělané elitě. Pro život tehdejších běžných lidí velká věc. (Jak staroslověnština zněla, si můžete poslechnout na prohlídce v rajhradském klášteře.) Navštívíte památky osvětlující jejich odkaz – od starobylých bazilik a klášterů po romantické hrady a skanzeny.
Cyrilometodějská v České republice
V České republice vedou na Velehrad malebné stezky z 5 směrů: z Levého Hradce u Prahy přes Sázavu a Křtiny s majestátním chrámem proslulého Jana Blažeje Santiniho. Ze Svatého Kopečku u Olomouce přes Olomouc a Kroměříž. Z Jablunkova přes Beskydy s pohádkovými Pustevnami. Nebo ze slovenské Skalky u Trenčína (nejstaršího poutního místa na Slovensku) či ze Šaštína přes velkomoravské lokality Kopčany a Mikulčice, kde si nenechte ujít průzkum slovanského hradiště. Dopřejte si vícedenní túru nebo si vyzobněte jednodenní trasu – třeba na státní svátek 5. července, kdy slavíme Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Skoro tisíc kilometrů dobře značených turistických tras v České republice připomíná příchod Cyrila a Metoděje z řecké Soluně k nám na Velkou Moravu. Vy to dnes budete mít na dobře značených cestách výrazně snazší než svatí bratři. Při putování hledejte na tradičních turistických rozcestnících Klubu českých turistů tmavě modré nálepky s bílým symbolem Cyrilometodějské stezky.