Moraváci jsou veselá kopa, o tom žádná. Vinařská tradice rozverně pojmenovaná hroznová koza má ale kořeny už v antice a možná ještě dál. Jaké má mýtická rohatá poslání?
Při této vinařské tradici nebývá zraněno žádné zvíře (a už vůbec ne koza).
Morava proslula vinařstvím. S tím se od prvních vypěstovaných bobulí pojily nejrůznější vinařské obyčeje. Zarážání hory na Slovácku, vinobraní, svěcení mladých vín… A v některých obcích na Znojemsku nazdobená figura vinohradnického kozla či kozy.
Starodávný obyčej má jednoznačně nejednoznačný původ. Badatelé dospěli k několika verzím. Podle archeologa Čižmáka sahají kořeny zvyku do antiky. Jiní ho přičítají římským legiím nebo keltským předkům na našem území. V oněch dávných dobách obětovávali živou kozu. Rolníci věřili, že bůh úrody na sebe bere zvířecí podobu, po sklizni je zesláblý a musejí ho proto zabít, aby se na jaře opět zrodil v plné síle. Staří Řekové podobně obětovali kozla coby trest za škody ve vinicích. Naštěstí došel zvyk proměny a pamětníci už ho znají „ve veganské podobě“ – vinaři na Znojemsku předávali představitelům obce masku v podobě kozí hlavy ozdobené ovocem a květinami. Hroznová koza ve vinohradu ručí za dobrou úrodu, vstřícné počasí, odměňuje dobré hospodáře, trestá lenochy.
Lidový obyčej praktikovali vinaři v příhraničí do druhé světové války. Skoro před 20 lety se ho povedlo obnovit a v roce 2021 rozšířil spolu s pískem vysypávanými ornamenty na Hodonínsku Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.
Učitel a znojemský písmák Jiří Svoboda – duchovní otec oživení tradice – sepsal knihu znojemských pověstí. Při sběru podkladů objevil i starou kozí tradici. Legendu oživil, pak se slova ujali umělci a dali koze fyzickou podobu. Třeba bratři Pátí ji vytesali ze starobylého vinařského lisu. Ale asi nejznámější je plastika v životní velikosti, kterou vyrobili žáci ZVS Hrádek během hodin výtvarky.
Vánoce jsou za námi, a tak je ideální chvíle ohlédnout se za uplynulým rokem a začít se těšit na všechno, co přinese ten nový. V tomto článku najdete spoustu inspirace, jak si zpříjemnit a užít leden.
Tohle je doslova vysněné místo pro školní výlet i týdenní školu v přírodě. Největší tuzemská krasová oblast má toho v repertoáru víc než jen jeskyně, i když ty jsou v oblasti na sever od Brna právem největší výletnický tahák. Přidáváme nálož hradů a zámků, židovské památky a jako bonus hned několik míst, kde děti utaháte fyzicky, a hlavně je to bude bavit.
Kdo se směje Brnu jako vesnici, co si hraje na velkoměsto, nepochopil to zásadní. I to patří mezi trumfy jihomoravské metropole. Vládne tu pohoda, památky jsou koncentrované a nikam to není daleko. S dětmi můžete od rána do večera prochodit po centru od zajímavosti k zajímavosti. Strávíte klidně celý den v krásné přírodě zoo na Mniší hoře nebo putováním kolem přehrady. A v okolí města v dosahu IDS JMK je nabídka tak nekonečná, že vybíráme jen ochutnávku. Udělejte si kávu a vybírejte.
