Na počátku 19. století byly Šlapanice zejména zemědělským centrem, které zásobovalo Brno chlebem i mlékem. Tehdy tady žilo asi osmkrát méně obyvatel než dnes. Ačkoliv se samotné obce bojová vřava přímo nedotkla, její obyvatelé zažili v časech bitvy různých těžkostí více než dost. Přispěl k tomu i fakt, že městem postupně prošly všechny tři armády. Pojď se projít v jejich stopách i ty.
7.9 km
3:00 hodin
89 m
19. listopadu 1805, v době, kdy Francouzi obsadili celou oblast jižně od Brna, se ve Šlapanicích nacházel hlavní štáb spojenecké armády. Toho dne se také velitel rakousko-ruské jízdy Jan I. z Lichtenštejna ubytoval na faře. Jeho jednotky se rozložily na polích u Šlapanic. V obci už tenkrát pobývalo plno ruských vojáků. Zabírali všechny ulice, rozdělávali ohně a vařili jídlo, které zabavili místním lidem.
Spojenci se ve Šlapanicích příliš neohřáli, dalšího dne ještě před úsvitem odtáhli a vydali se na ústup k Vyškovu. Místní ale neměli žádný čas na odpočinek. V obci se totiž jen vyměnily armády. Jakmile se objevily přední francouzské hlídky, také hned žádaly víno, peníze a boty.
V sobotu 30. listopadu do obce dorazil i velitel 4. francouzského sboru Nicolas-Jeane de Dieu Soult a jeho štáb. I on si vybral faru a scholasterii a zřídil si tam kancelář. V budově bývalé scholasterie se dnes nachází Muzeum Brněnska (bod 1 na mapě), které je první zastávkou našeho okruhu. V jeho sbírkách nalezneme například pozůstalostní fond významného českého krajináře Aloise Kalvody. Zajímavostí jsou i dva zrestaurované koněspřežné kočáry pocházející z přelomu 19. a 20. století. V současnosti se v muzeu konají krátkodobé tematické výstavy, které se svým zpracováním snaží oslovit hlavně děti.
Procházka po městě pokračuje po místech, která souvisí s činností lékařů během bitvy i po ní.
V osudný den střetnutí u Slavkova se Šlapanice nacházely ve francouzském týlu, což poskytovalo ideální prostor pro péči o raněné, ale i k držení zajatců. Po bitvě bylo ve šlapanickém kostele drženo asi 400 Rusů. Pro potřeby vojenských lékařů sloužila v obci hned dvě větší stavení – klášterní scholasterie a zámek Blümegenů (bod 2 na mapě), kde byly zřízeny vojenské lazarety a obvaziště. Historie zámku spadá do poloviny 18. století, kdy ho vlastnil tehdejší moravský zemský hejtman Jindřich Kajetán von Blümegen. Dnes v budově sídlí gymnázium. V čase bitvy u Slavkova tady však „panoval“ šéfchirurg císařské gardy Jean Dominique Larrey, který zavedl do ošetřování raněných několik na tu dobu převratných postupů. Třeba požadavek co nejrychlejšího, alespoň základního ošetření. K tomu účelu sloužily pojízdné lazarety na vozech, takzvané létající ambulance. Do té doby znamenalo vážnější zranění na bitevním poli mnohdy i dlouhé hodiny bez pomoci. Ranění byli ošetřováni až po odeznění nejtěžších bojů. I přes velký nedostatek zdravotnického materiálu a v nevhodných hygienických podmínkách zachránil Larrey se svými podřízenými díky dobře provedeným zásahům desítky životů.
Tisíce vojáků, kteří v polích u Šlapanic přišli o život, připomínají boží muka vestavěná do fasády domu č. p. 139/6 v Jiříkovské ulici (bod 4 na mapě), kde byli pohřbeni zemřelí ze zámeckého lazaretu. Jejich ostatky byly později uloženy na šlapanickém hřbitově, kde byl na počest padlým v roce 1965 postaven pomník zdobený iniciálou N (bod 5 na mapě) a také symbolickými dělovými koulemi. Chirurg Larrey i ostatní lékaři se dočkali svého pomníku (Pomník francouzským lékařům - bod 3 na mapě) na křižovatce Riegrovy a Brněnské ulice v roce 2005.
Procházku po stopách napoleonských vojsk si můžete protáhnout až k strategickému návrší Žuráň (bod 6 na mapě). To leží na hranici katastru se sousední obcí Podolí, asi 2,5 km od Šlapanic. Napoleon Bonaparte si toto místo zvolil za své stanoviště a řídil odtud první fázi celé bitvy u Slavkova. Je však mnohem starším pahorkem a nalézá se zde několik hrobů z různých období pravěku a mauzoleum s hrobkou langobardského velmože, snad samotného krále Wacha.
Po návratu do Šlapanic zajděte ještě do kostela Nanebevzetí Panny Marie (bod 7 na mapě), dominanty města. Po slavkovské bitvě zde byly drženy stovky ruských vojáků. Dnes je důstojným místem pro zakončení putování po místech, kudy před více než 200 lety prošla historie.
Našli jsme další výlety, které by se vám mohly líbit. Mrkněte na ně.
tip na 12 výletů
Období 1. republiky mělo rozhodně šmrnc. Od naleštěných automobilů po elegantní módu. Přeneste se do dokonalých reálií této doby v moravské metropoli!
Připravte se na nenáročný cyklovýlet plný historie! Tento okruh zvládnou i méně zdatní cyklisté. Čeká vás 20 km a celkové stoupání 257 m.
Daleké výhledy, drahé kameny, romantické údolí pstruhové řeky, kostely, klášter Porta coeli a hrad Pernštejn. A po cestě malé pivovary, co uhasí žízeň.
Pohodový výlet po mementech Bitvy tří císařů. Čeká vás 32 km a nastoupáte celkem 366 m.
Nasedněte na kolo a nechte vánek, ať vás nese voňavým létem. Tady čas plyne pomaleji, sluníčko se opírá do vinohradů a romantické údolí řeky Jihlavy svádí k odpočinku.
Pěšky, nebo na kole. Podívejte se na místa, kde se roku 1805 odehrála zásadní událost našich dějin. A nejen našich, ale také francouzských, ruských a rakouských. Tady se odehrávala Bitva tří císařů.
Uhlí u Brna? Černé a opravdové? Těžilo se tu v deseti dolech od poloviny 18.století. Nejhlubší štoly ve střední Evropě!
Objevte poklady moravského písemnictví v Rajhradě, vystoupejte mezi vinohrady a meruňkovými sady k rozhledně Výhon. Nechte se obejmout štědrou náručí jižní Moravy.
Malá ochutnávka z Tišnovské pivní stezky aneb pohodová cyklojízda nejen pro milovníky piva!
(Po)byl Napoleon v Brně? Ano! V moravské metropoli dokonce strávil památného roku 1805 víc času než na slavkovském bojišti. Proto se projděte Brnem a podívejte se na známé město novýma očima.
Brno bylo místem prvních pokusů o studia a výtvarných začátků Alfonse Muchy. Dodnes objevíte při toulkách moravskou metropolí otisky tohoto velikána i secesi v architektuře a interiérech.
Stopy židovských obyvatel v Brně jsou všudypřítomné. Odkazuje na ně mnoho památek, od jediné sloužící synagogy na Moravě, po tzv. kameny zmizelých. Nechte se provést Brnem za odkazem židovství, osudů obyvatel a dědictví, které k nám bude mocně promlouvat navždy.