Připravte se na nenáročný cyklovýlet plný historie! Tento okruh zvládnou i méně zdatní cyklisté. Čeká vás 20 km a celkové stoupání 257 m.
20 km
1:30 hodin
257 m
Cesta začíná v Křenovicích, asi 4 kilometry od centra Slavkova.
V kostele sv. Vavřince byli po bitvě shromáždění zajatí Rusové. V parčíku opodál byl 4. prosince 2005 u příležitosti 200. výročí bitvy odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova.
Z Křenovic cesta pokračuje přes Zbýšov do Šaratic. Trasa kopíruje zastavení naučné stezky Bitva tří císařů. Tu tvoří celkem 29 informačních panelů a jako okruh spojuje jednotlivá sídla na slavkovském bojišti.
Z Šaratic jeďte po cyklostezce dál přes Hostěrádky - Rešov až do Újezda u Brna. Zajeďte si ke kapli sv. Antonína Paduánského, která stojí na místě, odkud byla dělostřelbou rakouských děl ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva. Odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Původní kaple vyhořela a současná byla postavena v roce 1863.
Z Újezdu pokračuje cesta směrem na severovýchod a stoupá k Prackému kopci, kde se už od roku 1912 tyčí Mohyla míru. Dominanta prateckého návrší se stala symbolem Napoleonova triumfu. Právě na tomto místě se svedly nejkrvavější boje a tady se rozhodlo o vítězi bitvy.
Jde o první evropský válečný památník s mírovým posláním. Mohyla v podobě čtyřbokého jehlanu není věnována ani hrdinným vítězům ani statečným poraženým, nýbrž stojí na počest všech obětí legendární bitvy. Uvnitř navštivte unikátní kapli s ossariem - kostnicí, kam se dodnes ukládají ostatky padlých nalezených na slavkovském bojišti. V sousedním muzeu shlédněte multimediální expozici “Bitva tří císařů Slavkov/Austerlitz 1805". Kavárna je momentálně bohužel mimo provoz.
V obci Prace odbočte na silnici směrem na východ, zpátky na Křenovice. Asi půl kilometru před obcí přijedete k místu zvanému Krchůvek. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků a většina z nich byla pohřbena v hromadných šachtových hrobech. Tento pomník stojí v místě jednoho z nich. Od Krchůvku se krátkou zacházkou na jednu nebo druhou stranu vydejte ještě na vyhlídkové místo a pokochejte se okolní krajinou.
Našli jsme další výlety, které by se vám mohly líbit. Mrkněte na ně.
tip na 12 výletů
Na počátku 19. století byly Šlapanice zejména zemědělským centrem, které zásobovalo Brno chlebem i mlékem. Tehdy tady žilo asi osmkrát méně obyvatel než dnes. Ačkoliv se samotné obce bojová vřava přímo nedotkla, její obyvatelé zažili v časech bitvy různých těžkostí více než dost. Přispěl k tomu i fakt, že městem postupně prošly všechny tři armády. Pojď se projít v jejich stopách i ty.
Tento okružní cyklovýlet začíná v centru Slavkova, který je synonymem slavné bitvy Tří císařů z roku 1805. Celkem našlapete 31 km a vystoupáte 376 m. Vzhůru do pedálů!
Cesta Brno–Třebíč začíná v srdci Brna za kostelem sv. Jakuba, který je zároveň srdcem Svatojakubských cest na jižní Moravě. V poutnické budce při jeho vstupu nebo naproti na faře si ulovte první razítko do svého kredenciálu. 88 kilometrů dlouhé putování vás protáhne přírodními i městskými památkami.
Cesta Brno–Mikulov začíná v srdci Brna v kostele sv. Jakuba, který je centrem Svatojakubských cest na jižní Moravě. V kostele probíhají každý den mše a v sezoně i prohlídky s výkladem, pod kostelem navštivte 2. největší kostnici Evropy (prohlídky jsou tak žádané, že si tu svou rezervujte raději předem). V poutnické budce při vstupu do kostela si dejte první razítko do svého kredenciálu. Nebo si ho kupte na faře naproti přes ulici.
Daleké výhledy, drahé kameny, romantické údolí pstruhové řeky, kostely, klášter Porta coeli a hrad Pernštejn. A po cestě malé pivovary, co uhasí žízeň.
Stopy židovských obyvatel v Brně jsou všudypřítomné. Odkazuje na ně mnoho památek, od jediné sloužící synagogy na Moravě, po tzv. kameny zmizelých. Nechte se provést Brnem za odkazem židovství, osudů obyvatel a dědictví, které k nám bude mocně promlouvat navždy.
Černá Hora na pomezí Českomoravské a Drahanské vrchoviny je oblíbeným cílem milovníků přírody, historie i dobrého piva. Aby taky ne! Zdejší pivovar vznikl už ve 13. století, což z něj dělá nejstarší fungující pivovar na Moravě.
(Po)byl Napoleon v Brně? Ano! V moravské metropoli dokonce strávil památného roku 1805 víc času než na slavkovském bojišti. Proto se projděte Brnem a podívejte se na známé město novýma očima.
Horké léto na jižní Moravě? Zchlaďte se v brněnském podzemí. Na jihu Moravy je nejvíc slunce, proto se tu tak daří vinné révě, ale člověka ty tropy zmůžou... Pod zem horko nemůže!
Cesta Olomouc–Brno je příjemně pestrá nasbíráte po ní v poutních budkách označených mušlí (pilgrim points) pěknou řádku poutnických razítek do svého kredenciálu. Trasu dlouhou 95 kilometrů jsme vám rozdělili na několik úseků a je jen na vás, zda si ji dáte celou.
Uhlí u Brna? Černé a opravdové? Těžilo se tu v deseti dolech od poloviny 18.století. Nejhlubší štoly ve střední Evropě!
.jpg/350x220)
.JPG/350x220)