Kam dál?
Cesty v Česku
Svatojakubské cesty v Evropě
Láká vás podívat se v rámci poutničení za hranice? V sousedních zemích počítají se svatojakubskými poutníky taky. Přinášíme vám podrobnější soupisku polských a rakouských tras.
Síť Svatojakubských cest je tu poměrně hustá. Už za starých Římanů vznikaly obchodní stezky propojující jih Evropy s pobřežím Baltu – jako proslulá Jantarová stezka. Nový význam získaly stezky v 10. století, kdy začaly vznikat ve střední Evropě dnešní státy. Zvlášť důležité byly cesty spojující Čechy přes Slezsko a Lužici s Velkopolskem. Putovali po nich diplomaté, kupci, řemeslníci, rytíři a samozřejmě poutníci. Via Regia (Velká cesta), alias Královská cesta, byla od středověku jedním z nejdůležitějších dopravních tahů střední Evropy. Dnešní Svatojakubská cesta vedoucí podél Via Regia napodobuje její průběh z doby pozdního středověku, kdy Dolní Slezsko jako součást zemí Koruny české prožívalo největší rozkvět. Současný úsek z Góry św. Anny přes Opole, Wrocław a Legnici do Zgorzelce je začátkem dnešní Via Regia.
Svatojakubská cesta Gniezno–Zgorzelec/Görlitz–Praha
Svatojakubská cesta Gniezno-Praha se snaží replikovat trasu, která byla zmíněna už roku 1563 coby jedna ze tří poutních cest propojujících Polsko se zbytkem Evropy. Cesta vedla přes Poznaň, Lešno (Leszno), Hlohov (Głogów), Zhořelec (Zgorzelec) a Žitavu (Zittau). Roku 2008 byla otevřena stezka na území České republiky. Žitavská cesta: Žitava/Zittau–Český Dub–Stará Boleslav–Praha. Putování můžete odstartovat už v polském Olsztynu, odkud Polská cesta (Droga Polska, Camino Polaco) povede do perníkové Toruně a dál směrem na Gniezno (Hnězdno).
Hlavní trasa Svatojakubské cesty v Rakousku
Dnešní hlavní Svatojakubská cesta v Rakousku vstupuje na území státu na východní hranici směrem od Bratislavy a pokračuje na Vídeň, Sankt Pölten, Linz, Salzburg, Innsbruck a na západ až do Švýcarska. Východní část rakouské Svatojakubské cesty v Dolním Rakousku má prastarou historii, kterou dokazují dva Jakubské kostely ve Wolfsthalu a Regensbrunnu a kruhová kaple v Petronellu vystavěná templářskými rytíři. Přirozeným nástupním místem pro poutníky byla samozřejmě Vídeň. Dalšími důležitými místy jsou kláštery v Göttweigu a v Melku, který možná znáte i z Ecova románu Jméno růže.
www.jakobswege-a.eu
Svatojakubská cesta v regionu Weinviertel
Heinburgská brána (porta hungarica) byla prý prvním místem, kterým procházeli obyvatelé východní Evropy na cestě k hrobu apoštola Jakuba. I dnes je Dunaj od Hainburgu po Linz pomyslnou orientační linií, podél které historická cesta z Budapešti přes Vídeň směrem na západ prochází. Skupina nadšenců z oblasti Weinviertel se rozhodla navázat na poutní cestu z ukrajinského Lvova přes polský Krakov a přivést ji až do Vídně. Vyznačili Svatojakubskou cesta z Mikulova a v Mautern an der Donau napojili na hlavní trasu rakouské Svatojakubské cesty. Po této cestě se poutníci dostanou dál přes Oberösterreich a Salzburg do Tyrolska.
Svatojakubská cesta v Tyrolsku
3 nádherné hlavní tyrolské trasy vedou: od severu z jižního Německa do Kufsteinu, údolím Innu na západ, Innsbruckem, na Arlberg, až do oblasti Bernského Oberlandu. Od východu z korutanského údolí Drávy vede cesta do Lince ve východním Tyrolsku a údolím Pustertal. Od jihu vede Svatojakubská cesta přes Brixen a Sterzing do tyrolského Wipptalu. Z Brennerského průsmyku pokračuje do údolí Innu a Innsbrucku, kde poutníky zdraví velký chrám sv. Jakuba.
www.jakobsweg-tirol.net
Svatojakubská cesta ve Štýrsku
Místní 154kilometrová trasa vede mezi Grazem a Lavamündem. Je rozdělena do 8 etap o délce 14 až 27 km s dobrým ubytováním v cílovém místě. Některé etapy jsou poměrně fyzicky náročné s denním stoupáním 204 až 1189 metrů! Panoramata jsou nádherná, ale nepodceňte výbavu – vysokohorské prostředí umí zaskočit zimou, sněhem i mlhou.