Masopust neboli fašank, to jsou pestrobarevné masky, čas zabijaček, hodování a tanečních bálů. Odkud tato tradice pochází a kde se s ní na jižní Moravě můžeme setkat?
Fašank, masopust nebo ostatky. Různé názvy pro období vymezené svátkem Tří králů a Popeleční středou. Tou potom startuje postní období, trvající přesně 40 dnů před Velikonocemi.
Masopust má zřejmě kořeny v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Příroda odpočívala a lidé se bavili. Je to tradičně čas zabijaček, svateb a plesů. Společným veselím a utužováním vesnické pospolitosti začínala příprava na nový hospodářský rok.
Do lidového prostředí se tento svátek masově rozšířil v 19. století. V některých oblastech jižní Moravy přetrval po celou dobu, v jiných dochází k jeho postupnému oživování v posledních letech.
Na Moravě jsou pro masopust typické obchůzky. Průvod v maskách, mezi kterými by neměl chybět medvěd, kobyla, bába, slaměnák, kominík či smrt, obchází celou vesnici. Muži a chlapci při zastávkách tančí mečový tanec zvaný “Pod šable”.
Mečový tanec je fenoménem, který patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravsko-slovenském pomezí. V několika obcích na Uherskobrodsku byl nově zapsaný do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Den plný fašankového veselí vrcholí pochováním basy. Je to symbolický obřad, při kterém za slavnostního proslovu končí čas slavností a hojnosti a nastává doba půstu.
Masopustní programy odstartují již první únorový víkend. Vyrazte se bavit na Hustopečský masopust nebo zažijte fašankové odpoledne v Kamence.
11. února zvou Horní Věstonice na fašankovou zabíjačku.
V sobotu 18. února propukne Poštorenský fašank, Velkopavlovické ostatky, fašank v Pavlově, fašank v Mikulově a fašankové obchůzky v Novosedlech.
V neděli 19. února pokračujte při fašankových obchůzkách v Kyjově nebo se přijeďte podívat na obnovené fašankové tradice ve Velkých Bílovicích.
Ukázky tradičních lidových tanců a zvyků uvidíte v centru Brna přímo na masopustní úterý 21. února. Nahlédnutí pod pokličku fašankovým a velikonočním zvyklostem slibuje také program Fašanky, fašanky, Velká noc ide ve Strážnickém skanzenu první dubnový víkend.
Ať už v masce nebo bez, vyrazte se bavit, hodovat a zažít tradice jižní Moravy!
Je to ale pořádný rambajs! Součástí velikonočního hrkání jsou na Bučovicku obchůzky s Jidáši. Na Velký pátek nebo Bílou sobotu obchází ves maskovaný živý Jidáš, nebo nesou chlapci neživou figurínu. Čistě klučičí záležitost, ale divákem můžete být bez ohledu na gender!
Ruční výrobky mají magickou vlastnost. Kromě krásy svého provedení z nich na první pohled vyzařuje pracnost, fortel a srdcařství jejich tvůrce. Přesně tohle vyzařují poklady z Horňácka utkané technikou činovať.
Tahle oblast jižní Moravy je živá učebnice historie. S dětmi tu zábavnou formou s krásnými kulisami pálavské přírody a památek UNESCO promrskáte zásadní témata jako lovce mamutů, Římskou říši, Velkou Moravu nebo význam Lichtenštejnů pro českou kotlinu. A k tomu si s dětmi promasírujete chodidla na stezce bosou nohou nebo je necháte vyřádit v lanovém parku.
