(Po)byl Napoleon v Brně? Ano! V moravské metropoli dokonce strávil památného roku 1805 víc času než na slavkovském bojišti. Proto se projděte Brnem a podívejte se na známé město novýma očima.
4.1 km
1:30 hodin
32 m
Nabízíme vám něco jako „brněnskou napoleonskou cestu“. Na délku to nebude dlouhé putování, celou dobu zůstaneme v centru…
19. listopadu 1805 vjela francouzská vojska do Brna a zahájila opevňovací práce, o den později dorazil sám Napoleon. Ten odsud pravidelně vyjížděl na studium krajiny budoucí bitvy, kam hodlal nalákat spojenecká vojska. Do Brna se vracel vždy až za tmy (vydal příkaz, aby jej v každém okně vítaly dvě zapálené svíce).
Napoleon i jeho štáb se ubytovali v Místodržitelském paláci, bývalém augustiniánském klášteře (dnešní Moravské galerii). Od 21. 11. 1805 tu až do odchodu vojsk na bojiště každý den probíhaly vojenské přehlídky. (Do Místodržitelského paláce se Napoleon se svým štábem vrátil ještě jednou – po vítězné bitvě u Znojma 1809.)
V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu se pro změnu ubytoval (2.–5. 10.) ruský maršál Kutuzov, vrchní velitel spojeneckých armád v bitvě u Slavkova (viz pamětní deska na budově Moravského zemského muzea). Po příchodu Francouzů se do paláce nastěhoval maršál Lannes a na Zelném trhu před palácem byla po dobu pobytu francouzských vojsk zřízena jatka. Denně se připravovalo maso pro celou armádu (přibližně 23 krav denně z majetku nebohých okolních sedláků) a náměstí neuvěřitelně páchlo. Opodál v divadle Reduta zřídili Francouzi po slavkovské bitvě vězení pro ruské důstojníky a později také vojenský lazaret. Umíte si představit, jak tím utrpěly interiéry krásné budovy… a vinou toho divadelní provoz utichl na celá léta.
Jen pár minut pěší chůze vás dělí od parku pod brněnským Petrovem zvaného dnes Denisovy sady. Jako poděkování za konec válečných útrap zde byl roku 1818 slavnostně vztyčen obelisk. Má tvar čtyřbokého jehlanu a každý roh stráží čtveřice pozlacených lvů. K radosti nad koncem Napoleonova pobytu na jižní Moravě měli Brňané rozhodně celý kopec důvodů. Jednak si francouzská vojenská vrchnost po obsazení Brna zabrala pro sebe honosné šlechtické paláce a vojáci měšťanské domy a kláštery. Jednak mnozí obyvatelé přízemních bytů museli přenechat své domovy koním! Kromě toho ale měli nešťastní měšťané tu „čest“ (= povinnost) postarat se také o jejich obživu. Kromě toho muselo Brno dodávat Francouzům obuv, již zmíněné tuny masa, desítky tisíců bochníků chleba atd. A korunou utrpení místních byly tisíce raněných a zajatých po bitvě – zdroj epidemie smrtonosného tyfu.
Cílem našeho putování po napoleonských stopách v Brně je pomník francouzského generála Valhuberta v Tyršově sadu ve čtvrti Veveří (bývalém městském hřbitově, což dnes dokazuje jen středový hřbitovní kříž z roku 1847). Ten byl během bitvy u Slavkova smrtelně zraněn a po třech dnech v Brně zemřel. Jeho pohřbu v kostele sv. Jakuba, kde zároveň naši brněnskou procházku zakončíme, se zúčastnil i sám Napoleon.
Našli jsme další výlety, které by se vám mohly líbit. Mrkněte na ně.
tip na 12 výletů
Připravte se na nenáročný cyklovýlet plný historie! Tento okruh zvládnou i méně zdatní cyklisté. Čeká vás 20 km a celkové stoupání 257 m.
Cesta Brno–Mikulov začíná v srdci Brna v kostele sv. Jakuba, který je centrem Svatojakubských cest na jižní Moravě. V kostele probíhají každý den mše a v sezoně i prohlídky s výkladem, pod kostelem navštivte 2. největší kostnici Evropy (prohlídky jsou tak žádané, že si tu svou rezervujte raději předem). V poutnické budce při vstupu do kostela si dejte první razítko do svého kredenciálu. Nebo si ho kupte na faře naproti přes ulici.
Pohodový výlet po mementech Bitvy tří císařů. Čeká vás 32 km a nastoupáte celkem 366 m.
Cesta Velehrad–Brno vede skoro až ke Slavkovu u Brna po Cyrilometodějské stezce. Stejně jako všechny ostatní Jakubské cesty je i tato trasa značená jednosměrně a míří do Santiaga de Compostela. Měří 93 kilometrů, během kterých posbíráte v budkách označených mušlí (pilgrim points) pěknou řádku razítek do svého kredenciálu.
Nasedněte na kolo a nechte vánek, ať vás nese voňavým létem. Tady čas plyne pomaleji, sluníčko se opírá do vinohradů a romantické údolí řeky Jihlavy svádí k odpočinku.
Černá Hora na pomezí Českomoravské a Drahanské vrchoviny je oblíbeným cílem milovníků přírody, historie i dobrého piva. Aby taky ne! Zdejší pivovar vznikl už ve 13. století, což z něj dělá nejstarší fungující pivovar na Moravě.
Malá ochutnávka z Tišnovské pivní stezky aneb pohodová cyklojízda nejen pro milovníky piva!
Cesta Olomouc–Brno je příjemně pestrá nasbíráte po ní v poutních budkách označených mušlí (pilgrim points) pěknou řádku poutnických razítek do svého kredenciálu. Trasu dlouhou 95 kilometrů jsme vám rozdělili na několik úseků a je jen na vás, zda si ji dáte celou.
Stopy židovských obyvatel v Brně jsou všudypřítomné. Odkazuje na ně mnoho památek, od jediné sloužící synagogy na Moravě, po tzv. kameny zmizelých. Nechte se provést Brnem za odkazem židovství, osudů obyvatel a dědictví, které k nám bude mocně promlouvat navždy.
Období 1. republiky mělo rozhodně šmrnc. Od naleštěných automobilů po elegantní módu. Přeneste se do dokonalých reálií této doby v moravské metropoli!
Pěšky, nebo na kole. Podívejte se na místa, kde se roku 1805 odehrála zásadní událost našich dějin. A nejen našich, ale také francouzských, ruských a rakouských. Tady se odehrávala Bitva tří císařů.
Na počátku 19. století byly Šlapanice zejména zemědělským centrem, které zásobovalo Brno chlebem i mlékem. Tehdy tady žilo asi osmkrát méně obyvatel než dnes. Ačkoliv se samotné obce bojová vřava přímo nedotkla, její obyvatelé zažili v časech bitvy různých těžkostí více než dost. Přispěl k tomu i fakt, že městem postupně prošly všechny tři armády. Pojď se projít v jejich stopách i ty.
.jpg/350x220)
