Tento okružní cyklovýlet začíná v centru Slavkova, který je synonymem slavné bitvy Tří císařů z roku 1805. Celkem našlapete 31 km a vystoupáte 376 m. Vzhůru do pedálů!
31 km
2:15 hodin
376 m
Prohlídka slavkovského zámku a jeho rozsáhlého parku vás zabaví na hodnou část dopoledne. Před bitvou na zámku nocovali ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I.
Po bitvě 3. prosince z balkonu zámku pronesl svou proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou, vítěz Napoleon. Poté na zámku i sám přespal. Postel i balkon uvidíte při prohlídce na vlastní oči.
Trasa pokračuje směrem na jih a jihozápad do obce Vážany nad Litavou, dál přes Hrušky až do Křenovic. Tam v kostele sv. Vavřince byli po bitvě shromáždění zajatí Rusové. V parčíku opodál byl 4. prosince 2005 u příležitosti 200. výročí bitvy odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova.
Kousek za obcí směrem na Prace přijedete k místu zvanému Krchůvek. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků a většina z nich byla pohřbena v hromadných šachtových hrobech. Tento pomník stojí v místě jednoho z nich. Od Krchůvku vede na obě strany pěšina k vyhlídkovému místu.
Až se pokocháte výhledy do krajiny, pokřačujte dál. V obci Prace označuje kříž u rybníka další šachtový hrob, v tomto je pochováno asi 800 ruských vojáků. V centru obce uvidíte Kostel Povýšení sv. Kříže, jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Od kostela se vraťte kousek zpátky a pokračujte na sever do obce Jiříkovice. Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou pamětníky bojů a jako jediné přežily požár vesnice. Zajeďte si kousek na severní okraj obce k železnému kříži a pomníku věnovanému obětem z let 1805 - 1809.
Cesta se dál ubírá na východ do obce Blažovice. V domě č.p. 19 dřív bývala kovárna a francouzští vojáci si zde nechávali okovávat koně. Dům přes silnici (č.p.41) má ve fasádě zazděné dělové koule z bitvy. V blízkosti nedalekého kříže “v Úlehlích” je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z bitvy.
Trasa pokračuje podél kolejí do Holubic, kde stojí další pamětník bojů v podobě kaple sv. Gottharda. Přes Velešovice vám zbývá posledních 8 km zpátky do Slavkova. Cesta nejdříve kopíruje potok Rakovec, z Velešovic potom část trasy vede po polní cestě.
Zbývá-li vám ještě energie, zpátky ve Slavkově si vyběhněte křížovou cestu s kaplí sv. Urbana v cíli. Ta sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.
Vydanou energii po výšlapu snadno dobijete v některém ze slavkovských gastropodniků. Vyzkoušejte například cukrárnu Styl na Palackého náměstí.
Našli jsme další výlety, které by se vám mohly líbit. Mrkněte na ně.
tip na 12 výletů
Připravte se na nenáročný cyklovýlet plný historie! Tento okruh zvládnou i méně zdatní cyklisté. Čeká vás 20 km a celkové stoupání 257 m.
Na počátku 19. století byly Šlapanice zejména zemědělským centrem, které zásobovalo Brno chlebem i mlékem. Tehdy tady žilo asi osmkrát méně obyvatel než dnes. Ačkoliv se samotné obce bojová vřava přímo nedotkla, její obyvatelé zažili v časech bitvy různých těžkostí více než dost. Přispěl k tomu i fakt, že městem postupně prošly všechny tři armády. Pojď se projít v jejich stopách i ty.
Období 1. republiky mělo rozhodně šmrnc. Od naleštěných automobilů po elegantní módu. Přeneste se do dokonalých reálií této doby v moravské metropoli!
Cesta Velehrad–Brno vede skoro až ke Slavkovu u Brna po Cyrilometodějské stezce. Stejně jako všechny ostatní Jakubské cesty je i tato trasa značená jednosměrně a míří do Santiaga de Compostela. Měří 93 kilometrů, během kterých posbíráte v budkách označených mušlí (pilgrim points) pěknou řádku razítek do svého kredenciálu.
Stopy židovských obyvatel v Brně jsou všudypřítomné. Odkazuje na ně mnoho památek, od jediné sloužící synagogy na Moravě, po tzv. kameny zmizelých. Nechte se provést Brnem za odkazem židovství, osudů obyvatel a dědictví, které k nám bude mocně promlouvat navždy.
Objevte poklady moravského písemnictví v Rajhradě, vystoupejte mezi vinohrady a meruňkovými sady k rozhledně Výhon. Nechte se obejmout štědrou náručí jižní Moravy.
Brno bylo místem prvních pokusů o studia a výtvarných začátků Alfonse Muchy. Dodnes objevíte při toulkách moravskou metropolí otisky tohoto velikána i secesi v architektuře a interiérech.
Malá ochutnávka z Tišnovské pivní stezky aneb pohodová cyklojízda nejen pro milovníky piva!
Černá Hora na pomezí Českomoravské a Drahanské vrchoviny je oblíbeným cílem milovníků přírody, historie i dobrého piva. Aby taky ne! Zdejší pivovar vznikl už ve 13. století, což z něj dělá nejstarší fungující pivovar na Moravě.
Cesta Brno–Mikulov začíná v srdci Brna v kostele sv. Jakuba, který je centrem Svatojakubských cest na jižní Moravě. V kostele probíhají každý den mše a v sezoně i prohlídky s výkladem, pod kostelem navštivte 2. největší kostnici Evropy (prohlídky jsou tak žádané, že si tu svou rezervujte raději předem). V poutnické budce při vstupu do kostela si dejte první razítko do svého kredenciálu. Nebo si ho kupte na faře naproti přes ulici.
Cesta Olomouc–Brno je příjemně pestrá a nasbíráte po ní v poutních budkách označených mušlí (pilgrim points) pěknou řádku poutnických razítek do svého kredenciálu. Trasu dlouhou 95 kilometrů jsme vám rozdělili na několik úseků a je jen na vás, zda si ji dáte celou.
Nasedněte na kolo a nechte vánek, ať vás nese voňavým létem. Tady čas plyne pomaleji, sluníčko se opírá do vinohradů a romantické údolí řeky Jihlavy svádí k odpočinku.
