Vysoká koncentrace lásky, vzájemného nepochopení a nemožnosti prozřít ve velkolepém čechovovském stylu.
Na venkovském sídle slavné herečky Arkadinové se chystá představení – hru napsal její syn Treplev, hrát bude Nina Zarečná a jejich duše mají splynout v jediném uměleckém obrazu. Představení se setká s neúspěchem a mladý Treplev, který chtěl hrou získat Nininu lásku, docenění vlastních schopností i matčino uznání, přišel o všechno. Tak začíná hra, v níž Anton Pavlovič Čechov (1860–1904) v propletenci milostných a rodinných vztahů vytváří obraz lidského utrpení na prahu dvacátého století – na místě slavných činů a romantických hrdinů tu stojí bolesti moderního člověka. Ty hlavní pramení z nekonečného souboje s všednodenností, touhy vymanit se z běžného života obtíženého banalitami a žít jiný, lepší, krásnější život.
Čechovovy postavy věří, že tohoto života dosáhnou buď láskou, nebo uměním, a tak se upínají k lásce a k umění, zatímco se jejich bytí stává nesnesitelným. Racek, inscenovaný v Moskevském uměleckém divadle roku 1898, se stal jednou z prvních her moderního dramatu. Jeho laskavý, ale neúprosný pohled na novodobého člověka je divákům i tvůrcům blízký dodnes. Strachu z banality a nudy se totiž lidé sotvakdy zbaví.
Premiéra: 7. září 2021 v Mahenově divadle
