Cookies

Cookies používáme k přizpůsobení obsahu webových stránek a k analýze provozu. Více informací naleznete zde: Chráníme vaše osobní údaje

Ej, fašanky fašanky, ej, Veliká noc bude…

Už jste někdy na přelomu zimy a jara byli v některé z jihomoravských vesnic či měst svědky zvláštního rozdováděného průvodu plného roztodivných masek, které připomínají tak trochu panoptikum? Tedy masopustního průvodu s medvědem, kobylou, slaměnými panáky, smutnou nevěstou, ale také krojovanou chasou, který jde od domu k domu, všude zazpívá, zatančí a od hospodářů si pak symbolicky za písničku odnáší třeba domácí bokovinu nebo čerstvě vyuzené klobásy?

Období fašanků, nebo chcete-li ostatků, šibřinek či končin je po roce zase tady! Co fašank symbolizuje a kam se na průvody masek nebo třeba tradiční tanec zvaný „pod šable“ zajet v příštích dnech na jihu Moravy podívat? 

„Pod šable, pod šable, aj pod obušky, my šecko bereme, aj plané hrušky. Tady nám nedali, tady nám dajú, komára zabili slaninu majú“.
„Faráru, faráru, gatě sa ti párú, zaši si ich niťú, nechoď z holú riťú“. Nebo: „Súsede, súsede, zabite tu sviňu, zežrala galána, tlustého jak dyňu“. To jsou některé ze slok tradičních fašankových písní, které už brzy budete moci zaslechnout na mnoha místech jižní Moravy. Vznik tohoto svátku se datuje až do předkřesťanských slovanských oslav konce zimy. Masopust je přitom označením pro slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou velikonoční. S datováním to ale není až tak jednoduché. Zatímco počátek masopustu má pevné datum a nastává po svátku Tří králů, tedy 6. ledna, konec na Popeleční středu je závislý na pohyblivém datu Velikonoc. Končí tedy od poloviny února až do začátku března. Masopust představoval vlastně období hodování mezi dvěma postními dobami – vánoční a velikonoční. A býval vždy plný veselí, tanečních zábav, svateb a také obdobím zabíjaček. Bylo totiž během tohoto období potřeba se dosyta najíst – následoval totiž 40 ti denní půst. Masopust pak vrcholí čtvrtkem, kterému se říká Tučný. Právě v tento den se podle zvykosloví pořádaly dříve zabíjačky, po kterých následovaly tři dny, kdy se konají nejrůznější rituály, průvody masek se scénickými výstupy a hrami. Třídenní veselé končí pak bujarou taneční zábavou s pochováváním basy. Právě tento rituál symbolizuje počátek postního období a duchovních příprav na Velikonoce. Letos se většina fašankových průvodů v kraji odehraje 2. března. 


Nejveselejší celolíšeňská atrakce roku? Líšeňské ostatky 2019!

„Još je teho masopusto namále, kemo me te starý dívke prodáme?
Hercum hercum šmercum, starý dívke na kopeta ševcum“.
Tak třeba tuhle říkačku si budou moci vyslechnout návštěvníci masopustního průvodu, který v sobotu 2. března projde už po osmé po obnovení prastaré tradice brněnskou Líšní. Tamní Líšeňské ostatky pořádá Národopisný soubor Líšňáci a Divadlo Líšeň. „Znovuobnovená tradice tady navazuje na dlouhou slavnou řadu masopustních veselic z 18. a 19. století, která byla přerušena až první světovou válkou,“ přibližují pořadatelé.
Do veselice a průvodu maškar se přitom zapojuje celá řada místních, kteří vyrábějí každý rok další masky a kostýmy a secvičují masopustní muziku. Nebo prý sepisují hříchy, za které bude popraven medvěd.
Dílna pro veřejnost, kde si mohou děti i dospělí vyrobit masku do maškarního průvodu, je letos 25. února od 15.00 v Dělňáku. Líšeňský ostatkový průvod v čele se stárky z posledních hodů pak vyjde tradičně z ulice Kubelíkovy v 14.00. K vidění tady budou místní zimní krojové varianty. Tedy děvčata v mušelínkách s fěrtochy a černými kabátky s kožešinou s květovanými tyrolskými šátky s černou půdou na znamení přicházejícího kajícného postního období. Mužské tradiční zimní kabáty jsou pak ušité jako kopie kabátu Líšňáka z místních dochovaných obrazů. A návštěvníci průvodu se tady mají opravdu na co těšit.
„Po krojovaných a dechovce pochodují maškary, kterým vévodí Bakus trůnící v "pojízdné posteli" tažené čerty. Mezi maškarami najdeme smrt s kostlivcem, čerty, medvěda s medvědářem, falešné nevěsty, kobylu, kozu s kozlem, neandrtálce a další všemožné bytosti. Maškary laškují s diváky, k čemuž si průběžně dodávají kuráž různými druhy tvrdého alkoholu, žebrají či razítkují publikum razítky s milostnými a sprostými obrázky,“ přibližují oblíbenou lidovou taškařici organizátoři akce.
Na městečku bude podle nich taneční vrchol průvodu, při kterém zpívají a tančí krojovaní i maškary a krojovaná děvčata roznáší typické masopustní pečivo – koblihy a boží milosti.
Průvod je zakončený odpolední zábavou v Dělňáku, při níž krojovaní tančí původní líšeňské tance typické pro toto období. Večerní ostatkovou zábavu zahájí ve 20 hodin opět krojovaní. Vyvrcholí „pochováváním basy“ s pohřebním průvodem, kdy bude řádně oplakaná basa za sborového zpěvu všech účastníků vynesena ze sálu.

Na Velkopavlovické ostatky za vinaři v sobotu 2. března

Chcete si užít fašank po vinařsku? Potom vyrazte v sobotu 2. března do Velkých Pavlovic na Břeclavsku. Tam totiž ve 14 hodin vyráží po povolení Ostatků u radnice ostatkový průvod se zastavením u hospodářů – vinařů, a to nejen za doprovodu krojované chasy, ale také Hanáckoslováckého krúžku. V místní Sokolovně se pak od 16.30 do 20. hodin můžete pobavit u folklorního programu u cimbálu s ostatkovými hrami, tanci a dílničkami, které vyvrcholí tradičním pochováváním basy. Po něm bude až do půlnoci následovat taneční zábava. Vstupné je 50 korun, krojovaní a masky zdarma.
Smažené koblihy s fascinujícím výhledem na Svatý kopeček nad Mikulovem

Tradiční Fašanková obchůzka se letos bude konat i v Mikulově, a to v sobotu 9. března. Národopisný spolek Pálava a město Mikulov na ni zvou od 9.30 do 14. hodin na Mikulovské náměstí v doprovodu Dechové hudby Mikulovanka a Cimbálové muziky Píšťalenka.

Program je přitom následující:
9.30 - 11.00 - fašanková obchůzka, svařené víno, koblihy
Od 11.00 Hotel Galant - zabijačkové speciality, ochutnávka slivovic, od 19.00 cimbálovka
14.00 - prohlídka města s průvodcem, sraz v TIC Mikulov
Od 18.00 Vinný sklep pod Kozím hrádkem - masopustní posvícení s degustací vín
Fašanková obchůzka projde přes hlavní mikulovské náměstí, Kostelní náměstí, Lormovo náměstí, Vinný sklep pod Kozím Hrádkem, Hotel Galant a zpět na náměstí.

Kde si na jihu Moravy můžete ještě fašank užít?

2. 3.: Fašank v Poštorné (Břeclavsko)
Prezentace živé lidové kultury a snaha o udržení tradiční fašankové zábavy. Fašank probíhá v ulicích od 14. hod., večer pak v kulturním domě taneční zábava s pochováváním basy. Místo konání: Poštorná a kulturní dům. Více na www.konare.cz.

2.3.: Veselský fašank (Hodonínsko)
Fašank ve Veselí nad Moravou tradičně patří zabijačce a prodejním trhům s nejrůznějšími „zabijačkovými“ pochutinami. Místo konání: Veselí nad Moravou, Bartolomějské náměstí. Více informací: www.kultura-veseli.cz.

2.3. Valtický vinařský fašank (Břeclavsko)
Obchůzka masek a maškar, pochování basy či folklórní vystoupení za doprovodu živé hudby. K tanci a poslechu hraje dechová hudba. Místo konání: Valtice chasa-valtice.cz. Součástí akce je i Fašank ve Valtickém podzemí. Ochutnat můžete vína Valtického Podzemí, masopustní a zabijačkové speciality, to vše za hudebního doprovodu k tanci i poslechu. Místo konání: Valtické podzemí www.valtickepodzemi.cz.

2. 3. Hodonínský fašank s rádiem JIH
Tradiční folklórní akce plná dobrého jídla, pití a zábavy. Chybět nebude ani průvod fašankových masek a krojový ples. Místo konání: Hodonín, KD Horní Valy www.dkhodonin.eu.

2. 3. Slavnosti moravského uzeného (hrad Veveří na Brněnsku)
Uzené k masopustu prostě patří. Nejlepší uzenáři z celé Moravy se sjedou do Brna na hrad Veveří a v čase konání fašanků připomenou návštěvníkům, jak chutná tato vyhlášená krajová specialita. Místo konání: Brno, hrad Veveří www.veveri.cz.

2.3. Masopust v Pasohlávkách (Břeclavsko)
Český svaz žen zve na Tradiční Masopust, který se uskuteční od 20. hodin v KD Pasohlávky. Večerní zábavě bude předcházet dopolední průvod masek po vesnici.

2. 3. Petrovický masopust (Blanensko)
Kulturní dům od 9.30 hodin. Tradiční Masopustní průvod. Sraz masek je v předsálí KD. Po skončení průvodu je pro masky připraveno občerstvení.

5.3. Brněnský fašank
Brněnský soubor Šafrán zve na populární masopustní veselici "Fašank Brno", která každoročně rozjasní kulturní a společenské dění moravské metropole. Místo konání: náměstí Svobody Brno od 16. do 22. hodin, www.safranbrno.cz.

Recept na slovácké fašankové koblihy
60 dkg hladké mouky
5 žloutků (může být 1 celé vejce a 4 žloutky)
140 gramů másla
10 lžiček rumu
Sůl
Prášek do pečiva
Sádlo na smažení, ideálně domácí – alespoň dvě kostky
Na kvásek: 3 dcl mléka
5 lžiček mletého cukru
Kostka a čtvrt kvasnic

Postup: Nejprve si necháme nakynout kvásek. Na plotně ohřejeme mléko, ve kterém rozmícháme moučkový cukr a do vlažného mléka rozdrobíme droždí. Kvásek necháme pár minut vzejít. Pozor, mléko nesmí být moc horké, jinak kvásek neudělá správnou „čepici“. Do větší mísy si mezitím prosejeme mouku a přidáme žloutky, rozpuštěné máslo, rum, sůl a prášek do pečiva. Všechny ingredience musí být pokojové teploty, aby těsto dobře kynulo. Nakonec přidáme vzešlý kvásek a dobře promísíme. Poté necháme těsto kynout na teplém místě pod utěrkou asi hodinu. Až je těsto pořádně nakynuté, promísíme a opět necháme kynout alespoň další ¾ hodiny. Čím déle necháme kynout, tím budou koblihy nadýchanější. Po dalších 45 minutách přendáme vykynuté těsto na pomoučený vál. Rozválíme na placku asi 1 cm vysokou, sklenicí vykrájíme kolečka a necháme na válu dalších 20 minut kynout pod utěrkou. Mezitím si rozpálíme sádlo, které se tolik nepřepaluje jako olej. Vrstva sádla na smažení musí být vysoká, můžeme proto smažit i v hrnci. Postupně vkládáme koblihy jednu po druhé a smažíme dozlatova. Je to velmi rychlé, z každé strany asi minutu. Necháváme okapat na ubrousku, abychom se zbavili přebytečného tuku, a ještě horké plníme marmeládou nebo ovocnou pěnou. Tu si připravíme ze zbylých bílků, do kterých přimícháme trochu cukru a asi 5 lžíc marmelády. Jako variantu můžeme z tohoto rozpisu připravit také fašankové boží milosti. Rozdíl je v tom, že místo koleček vykrajujeme rádýlkem různé tvary – obdélníky, čtverečky, trojúhelníky, které také můžeme různě zaplést. Milosti neplníme, ale obalujeme v moučkovém cukru smíchaným s vanilkou. Kdo má rád skořici, může připravit boží milosti skořicové. Stačí do moučkového cukru rozmíchat sáček skořicového cukru a pořádně obalit, aby vznikla sladká krusta.

Domácí fašankový ovar s křenem

Vepřové koleno
1,75 kg vepřové plece a laloku
1 vepřový jazyk a vepřové srdce
1 velká cibule
150 gramů kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer)
Koření: bobkový list, 5 kuliček celého pepře, 2 kuličky nového koření, sůl
Křen

Postup: koleno nakrojte, aby se rychleji uvařilo. Očistěte vnitřnosti a srdce rozpulte. Vše vložte do hrnce a zalijte vodou. Osolte, přidejte cibuli a koření a dejte vařit. Jakmile začne vývar vřít, ztlumte a zhruba v polovině varu přidejte kořenovou zeleninu. Vývar z masa můžete použít na polévku. Na talíři ozdobte kyselou okurkou. Podávejte s čerstvým chlebem, hořčicí a syrovým křenem. Výborný je ovar také s jablkovým křenem, který připravíme tak, že do křenu přistrouháme kyselejší jablko a přidáme kapku citronové šťávy.