Vlček Miloš U Vránova mlýna 10/3, Mokrá Hora, 621 00 Brno-Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Česko

Miloše Vlčka (* 1939 v Brně – Slatině) přivedla jako čtrnáctiletého chlapce jeho maminka na brněnský Petrov, kde se v č. 5 nacházela Dílna pro chrámové umění bratří Kotrbů. S uměleckou prací bratří Kotrbů se Miloš Vlček setkal v nově zbudovaném slatinském kostele. Na osudové rozhodnutí vzpomíná takto: „Když jsem dozrál k tomu, že se budu muset rozhodnout, čím budu, říkal jsem si, že do fabriky nechci. Tam jsem sice chodil rád do modelárny a do stolařské dílny, ale mamince jsem řekl, že bych chtěl dělat něco jako řezbu. Že nechci dělat podle cizích výkresů, že bych si je radši kreslil sám.“ U Heřmana Kotrby, s nímž ho spojilo celoživotní přátelství, prožil neoficiální učební léta, v nichž se učil nejdříve brousit dláta, pak rozumět dřevu a pak s ním pracovat. Po třech letech začal navštěvovat brněnskou „Šuřku“ na Husově ulici (prof. Karel Langr, 1955-1959) a pak vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Jana Kavana (abs. 1965, diplomová práce „Rodina“; akad. soch.). Vrátil se do Brna i do dílny na Petrově, kterou později převzal a užíval až do jejího popřevratového zániku. Jeho nejoblíbenějším materiálem zůstalo dřevo (lípa, dub, hruška, ořech nebo švestka), někdy doplněno kovovým detailem. Pracoval však i s jinými materiály (kámen, železo, sádra, hlína, měděný plech, mosaz, bronz) i s výjimečným zkamenělým dubem, z něhož vytvořil imaginární portrét Kryštofa Kolumba (1978). Vytvořil více než sedm desítek děl trvale začleněných do architektury nebo osazených ve veřejném prostoru, nejvíce v Brně a na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku. Z posledních prací je k vidění stéla s reliéfem Jana Skácela na Kotlářské ulici v Brně z roku 1991 a Loď z roku 2004, umístěná u přístaviště lodí na Brněnské přehradě, kterou pro zdravotní obtíže vytvořil rukama svého syna Lukáše Vlčka. Po převratu přesídlil z města blíž přírodě na Vránův mlýn v Mokré Hoře, kde se svými syny – pokračovateli rodinné umělecké tradice – položil na jiném místě a v jiném čase základ pro vytvoření obdobně charismatického prostředí. Ale zatímco zničení Kotrbovy dílny na Petrově bylo dílem okamžiku, vytvořit stejně charismatické prostředí je úkolem na celá desetiletí. I v současných počátcích však stojí za to buď ve Dnech otevřených vrat, nebo při procházce po červeně značené turistické cestě (i cyklostezce) mezi Mokrou Horou a Lelekovicemi Vránův mlýn navštívit.